Vaše osoba bývá nejčastěji spojována s pojmem house music, ale vaše vlastní tvorba je velice pestrá. Jak byste vy sám charakterizoval vaši hudbu?

Když připravujete desku, chcete lidem ukázat, co všechno dokážete. Nedokázal bych složit album s dvanácti víceméně identickými skladbami. To bych nebyl já. Považuji se za velice otevřeného člověka a chtěl bych, aby se to v mých nahrávkách odrazilo.

Pokud byste srovnal klubovou scénu v USA a v Evropě, jsou zde nějaké rozdíly? Je něco, co vás opravdu překvapilo?

Ano, je to velký rozdíl. V Evropě, a teď beru Evropu jako jeden celek, je taneční hudba již po dlouhá léta vnímaná jako pop. V USA tomu tak není. To Evropané stáli u zrodu DJských superhvězd a velkých tanečních festivalů, to Evropané taneční hudbu zpopularizovali. V Americe se do klubů chodí převážně na hip-hop. Zvláštní je ale to, že na hip-hopových akcích v USA se tancuje a potkáte tam spousty dívek, zatímco v Evropě můžete očekávat spíše klub plný postávajících kluků.

Patříte k nejvyhledávanějším remixérům, stává se, že nabídku na remixování odmítnete? Odmítl jste někdy někoho opravdu slavného?

Jistě, například Michaela Jacksona. Ne" říkám, když se mi nezamlouvá původní skladba, anebo když ta nabídka přijde ve špatný čas. Když třeba pracuji na desce, remixy odmítám, protože bych se nemohl plně soustředit. Pouštění desek i úpravy cizích skladeb mám rád, ale prvořadou záležitostí jsou pro mě rozhodně vlastní nahrávky.

Mnoho umělců, a to i z oblasti taneční scény, vyjádřilo nesouhlas s válkou v Iráku. Jaký je váš názor?

Válka v Iráku, válka v Somálsku, ve Vietnamu... ať je to jakákoli válka, jsem proti. Válku nenávidím. Válčení mi připadá jako jurská záležitost, čímž chci říci, že ji chápu jako přežitek, že nepatří do naší doby. Válka je pro mě věcí minulosti.