Článek
Členové mají povinnost zaplatit roční poplatek 8,95 libry (asi 400 korun) a dát k dispozici deset svých paperbacků. Za to získají přístup ke všem titulům, které do výměny zařadili ostatní členové a které podle katalogu sahají od Šifry mistra Leonarda po Life of Pi od kanadského spisovatale Yanna Martella.
Od členů se neočekává, že by knihy vraceli původnímu majiteli. Pět týdnů poté, co si knihu půjčili, je opět zařazena do výměny, aby putovala dál. Pokud by si někdo knihu nechal, o členství přijde. Teoreticky by tak měly knihy obíhat na věčné časy, což by mělo jednak vést ke stále širší nabídce, a jednak pomoci životnímu prostředí.
"Většinu knih přečtu jednou, a pak se k nim už nevracím," komentoval svůj nápad v Guardianu zakladatel půjčovny My book your book (http://www.mybookyourbook.co.uk), Peter Baillie (64 let). "Jsem si jist, že tisíce lidí jsou v přesně stejné situaci."
Vzhledem k tomu, že veřejné knihovny v Británii půjčují knihy zdarma, mají někteří lidé pochybnosti o tom, zda se Baillieův projekt dočká úspěchu.
Na druhé straně myšlenka věčného oběhu knih a obdarovávání cizích lidí není zcela nová. Už od roku 2001 existuje projekt Book Crossing (http://www.bookcrossing.com), který začal v USA, ale nyní se již rozšířil i do Británie, Německa a dalších zemí.
Spočívá v tom, že člověk zanechá oblíbenou knihu někde na veřejném místě, kde ji někdo najde, přečte si ji včetně nalepeného vzkazu na první stránce, který vysvětluje celou akci, a podobným způsobem předá dál. Na zmíněné internetové stránce pak napíše, kde knihu našel a případně pár poznámek k ní. Původní dárce pak fascinovaně sleduje, jak jeho kniha putuje světem.