Jeden den na Hané. Po obědě jsem zpod vrstvy térového papíru v dřevníku strýce mé ženy vytáhl ještě nerozřezané Demlovy Šlépěje. Číslo XXV z roku 1940 je věnované převážně Otokaru Březinovi. Rušit nožem intimitu tak staré knihy je možná trochu cynické, měla by zůstat neposkvrněna. Odvážil jsem se do ní vstoupit jen jedním řezem. Urputný tasovský kněz zapsal tato slova Velkého Symbolisty: Ty hymny našemu novému státu zvolili velice nevhodně, je to plytké a všeobecné, neboť všude voda hučí, bory šumějí a květ se stkví, nejen v Čechách; také je v tom nesprávná čeština, bor šumí, ale bory šumějí, nemluvě ani o sloce druhé, kde je ten "vznik a zdar a vzdoru zmar". Březina zde tvrdí, že hymnou měl být chorál Svatý Václave, a já si uvědomil, že druhou sloku naší hymny vůbec neznám.

O pár hodin později, k půlnoci, jsem si na dobrou noc náhodně otevřel horní knihu z hromádky těch, které jsem si vyvolil za prázdninové spolurekreanty. Návrat z procházky... Jasná noc plná měsíčního světla, tajemství noci, otvírající se jako tajemství kruhu, nová poznávání sounáležitostí člověka a člověka, člověka a některého z bohů, rozechvění z příštích setkání, rozechvění z věcí budoucích, chvění a úzkost, jistota a skepse, některá tajemství působící proti životu nenaplněnému, tajemství života naplněného... Revolver Revue vydala deníkový dopis Petra Holmana Z cest..., o jeho návštěvě USA v roce 1994, o pobytu v benediktýnském klášteře v Bethlehemu ve státě Connecticut. Každý nachází svoji vlastní Ameriku, ale tento pohled je hodně odlišný. Autor je profesí indolog a - což není v rozporu - editorem a vykladačem Březinova díla (připravil např. Frekvenční slovník básnického díla Otokara Březiny nebo jeho Korespondenci; více než 1800 stránek, tohle velké dílo získalo cenu Magnesia litera za ediční počin roku 2004).

Holman je navíc čestným předsedou Společnosti Otokara Březiny - o tématu dnešního tipu v tom případě není sporu.

otokar-brezina.czechian.net

Na homepage stránek Společnosti Otokara Březiny v Jaroměřicích nad Rokytnou je s minimalistickou úsporností představena její historie. Hlavní náplní je šířit a prohlubovat znalost Březinova díla i života a morálně i materiálně podporovat bádání a studium básníkova díla i jeho přátel. V menu si může prohlédnout mj. položky Muzeum, Otokar Březina či O. B. na internetu (téměř sto odkazů více či méně se týkajících Březiny) a Aktuálně. V ní jsou ke stažení (nejen ve formátu pdf) tři poslední Bulletiny Společnosti Otokara Březiny (číslo 37 je z března 2005).

Oblaky setměly západní slunce. A duše má ptala se větrů: / Jsou ty oblaky přicházející nebo odcházející? (z básně Příroda, sb. Větry od Pólů). Nejsou nebeské peřiny symboly náhod? Oblaky náhod, náhody oblaků...