Článek
Hlavní a nejdůležitější cyklus LFŠ je zaměřen na to, co je vlastní pouze člověku, na jeho touhu měnit svět k lepšímu, na naplnění jeho přání zlepšovat své postavení uvnitř civilizace, na touhu překonat sebe samého v konfrontaci s jinými jedinci i s celou společností. Je zaměřen na to, co je motorem dějin, co posouvá jednotlivce, národy, ale i celé civilizace dopředu. Je zaměřen na velké epochální revoluce, na omezenější revolty, na často zdánlivě bezvýznamný odpor malých skupin či jen pasivní resistenci, na často individuální vystoupení nespokojeného, revoltujícího jedince.
Vlajka vzpoury
Je zaměřen na vzpouru, na odpor proti politice, ale také proti lidské omezenosti a mnohdy svazující konvenci. Název letošního cyklu je převzat z knihy slavného polského filmového kritika J. Toeplitze Kam spěje nový americký film, která se ve stejnojmenné kapitole zabývá filmy, jež zachycují revoluční a revoltující hnutí studentů a hippies na konci 60. let v USA. Z praktického hlediska i z hlediska snahy poměrně složité téma představit jsou filmy řazeny do následujících základních podcyklů:
- vzpoura politická (revoluce) - jedná se především o revoltu sociální, která ve většině případů přerůstá v revoluci. Každá revoluce má své hrdiny, a proto také většina filmů bude o těchto hrdinech (Che Guevara, Biko, Ghándí, L. Walesa, F. Castro).
- vzpoura společenská (apolitická a umělecká hnutí) - odpor a alternativa vůči tradičnímu životu především v oblasti umělecké reflexe (beat generation, rock, punk, surrealismus...).
- vzpoura duchovní (boj za pravdu) - většina velkých duchovních myslitelů založila své myšlenky především na přirozené potřebě bránit se konzervativnímu a obecně rozšířenému myšlení (František z Assisi, Galileo...).
- vzpoura individuální- je většinou nenápadná a stojí mimo velké dějinné události, ale je stejně důležitá, i nebezpečná
Sekce uvede například tyto filmy:
- Absolvent/The graduate (M. Nichols, USA, 1967)
- Člověk z mramoru, Člověk ze železa (A. Wajda, Polsko, 1976, 1981)
- Frajer Luke/Cool Hand Luke (S. Rosenberg, USA, 1967)
- Křižník Potěmkin (S. Ejzenštejn, Rusko, 1925)
- Mechanický pomeranč/ClockWork Orange (S. Kubrick, UK, 1971)
- Motocyklové deníky/Diarios de motocicleta (W.Salles, Brazílie, 2004)
- Sid a Nancy (A.Cox, UK, 1986)
Filmová revolta
Tento cyklus by měl obsahovat díla filmových "rebelů" - tvůrců, kteří v určitý moment překročili dosavadní tradiční způsob natáčení nebo vyprávění, silně otřásli filmovým světem a mnohdy inspirovali zrod významných filmových hnutí či nových postupů.
Většina filmů tohoto cyklu je zřejmě notoricky známá, ale připravovaná forma prezentace by i těm zkušenějším divákům měla přinést vždy něco nového. Projekce samotného filmu bude doplněna rozsáhlejší přednáškou odborníka či tvůrce, mnohdy bude spojena s dalšími filmovými ukázkami. Značný prostor bude dán podrobnějšímu rozboru a diskusi po projekci filmu.
Cílem je přinést inovovaný pohled na dnes již filmovou klasiku a zaměřit se především na její "revoluční" podstatu. Cyklus je základem pro vytvoření tradice nového filmového cyklu, který by především dbal na důkladnější formu prezentace významných děl.
- Démanty noci/Démanty noci (J. Němec, ČR, 1965)
- Křižník Potěmkin (S. Ejzenštejn, Rusko, 1925)
- Mechanický pomeranč/Clockwork Orange (S. Kubrick, UK, 1971)
- Občan Kane/Citizen Kane(O. Welles, USA, 1941)
- Popel a démant/Popiól i diament(A. Wajda, Polsko, 1958)
- Pulp Fiction - historky z podsvětí/ Pulp Fiction(Q. Tarantino, USA, 1994)
- Sedmikrásky (V. Chytilová, ČR, 1967)
- Slunce v síti/Slnko v sieti (Š. Uher, Slovensko, 1961)
- U konce s dechem/A bout de souffle (J. L. Godard, Francie, 1965)
Pro tento cyklus jsou v jednání zajímavé osobnosti: Malcolm McDowell, Andrzej Wajda, Věra Chytilová, Jan Němec, Arnošt Lustig, Bronagh Gallagher, Naum Kleiman, Gregorz Krolikiewicz, Stanislav Szomolányi.
Vlajka vzpoury
"Revolta je láska a plodnost, nebo není vůbec. Nečestná revoluce, revoluce chladně kalkulující, která dává přednost abstraktnímu člověku před člověkem zmasa a kostí a znevažuje bytí, kdykoli je to zapotřebí, staví právě na místo lásky ukřivděnost. Jakmile revolta zapomene na své ušlechtilé kořeny a dá se nakazit ukřivděností, znevažuje život, kráčí vstříc destrukci a mobilizuje pošklebný houf vzpurníčků, zárodky otroků, kteří se dnes po jarmarcích Evropy dávají zapřáhnout pod jakékoli jho. Není to už revolta, ani revoluce, nýbrž zášť a tyranie. Když se tedy revoluce ve jménu moci a dějin promění v tenhle obludný vražedný mechanismus, přichází nová revolta, posvátná ve jménu míru a života. Tam jsme právě dospěli. Na konci těchto temnot však musí být světlo, které už nyní tušíme a které je ovšem nutno teprve vybojovat. My všichni, s nihilismem za zády, pracujeme mezi troskami pro znovuzrození. Ale jen nemnozí to víme."
Albert Camus: Člověk revoltující
Více informací zde .