Současnou výstavu Chilské umění překračuje hranice, představenou v rámci Mezinárodního bienále v pražské Národní galerii (zaujímá bezmála celé obnovené přízemí Anežského kláštera), můžeme považovat za zcela nejvýznamnější od přehlídky chilského umění v pražském Mánesu v roce 1997. Vyvážený soubor prací bezmála osmdesáti výtvarníků je rozdělen do několika námětových okruhů s důrazem na chilskou krajinu.

Snad nejpřínosnější je polyptych Josefiny Guilisastiové, nabízející, díky posuvnému zařízení, variabilitu pohledů na chilské panorama. V městské scenérii pak zaujme konceptuální interpretace Valparaísa Hernána Gany de Landa, z postmoderních projevů zase totemistické objekty Huga Marína nebo práce ženských zástupkyň chilského umění jako jsou Ana María Wynecken, Isabel Margarita Pérez, Tatiana Álamos, Ester Chacón. Působivé je i prostorové řešení Ticho vln Normy Ramírezové.

Pod prostým a strohým názvem Objem se soustřeďuje sochařská tvorba z nejrůznějších materiálů i představ. V celku je chilská postmoderna dosti nezávislá a osobitá. V každém případě je to podstatný příspěvek k poznání jihoamerického umění, které je na bienále v Karlíně je připomenuto dvěma významnými postavami op-artu a kinetického umění: Venezuelci Jesúsem Rafaelem Sotem a Carlosem Cruz-Díezem.

Výstava Chilské umění překračuje hranice bude v klášteře sv. Anežky české otevřena do 11. září.