Článek
Románů a novel z prostředí koncentračních táborů ve světové literatuře vzniklo a vzniká stále hojně, na českém knižním trhu se ještě četněji vyrojily po loňském mimořádném úspěchu Tatéra z Osvětimi. Je pak veskrze těžké přijít s něčím, co je opravdu originální, a nejen tisící variací na byť lidsky krutý, bohužel na historických událostech založený, ale stále dokola se opakující příběh.
Osvětimská ukolébavka je příběh podobný nespočtu válečných příběhů před ním. Německá rodina s otcem romského původu se dostane do koncentračního tábora, ve kterém prožívá útrapy, lidskou krutost a zlovůli, od tetování čísel na útlé dětské končetiny přes hlad, zimu, nemoci po zvířecí hrubost mezi vězni až k extempore doktora Mengeleho, který je nadřízeným hlavní postavy Helene a s úsměvem na rtech dává rozkazy k „eliminaci“ celých domů.
Čtenář dostane velmi jednoduše napsaný, chronologicky plynoucí příběh, do kterého autor vměstnal optimální množství krutosti a emocí. Otázkou nad každou takovou novou beletristickou knihou zůstává, čím to je, že čtenáři i v roce 2019 baží po příbězích o lidském utrpení v koncentračních táborech.
Dějiny je důležité nezapomínat, je nutné mít na paměti, kam až se lidstvo může dostat. Ovšem stoupající obliba tohoto druhu beletrie, popisující vyloženě utrpení a krutost, je přinejmenším k zamyšlení.
| Mario Escobar: Osvětimská ukolébavka |
|---|
| CPress, překlad Vladimír Fuksa, 256 stran, 349 Kč |
Celkové hodnocení 55 %
Může se vám hodit na Zboží.cz: