Článek
Whitesnake na svém přelomovém eponymním albu a Def Leppard na stejně staré desce Hysteria propojili rockovou razanci a přesvědčivost s výraznou melodičností a popovou vzdušností.
A pak následoval obrovský komerční úspěch, průlom do hitparád a dívenky, které do té doby poskakovaly na diskotékách při zvucích transvestitního popu osmdesátých let, najednou s obdivem zíraly v klipech MTV na vlasaté chlapíky, které by ještě před nedávnem považovaly za ostudné máničky.
Dokladem toho, že dvaatřicetiletá historie není pouhou historií, bylo třináct tisíc nadšených fanoušků na pondělním pražském koncertě. Večer otevřela šedesátiminutová smršť skupiny Whitesnake. Brilantně zahrané a skvostně nadupané skladby navazovaly bez přestávky jedna na druhou. Prověřené hity Love Ain't No Stranger, Is This Love, Here I Go Again či Still of the Night si náramně rozuměly s novými kousky z několik týdnů starého alba Flesh & Blood a působily jako homogenní celek.
Frontman David Coverdale, který se stal hvězdou už v polovině sedmdesátých let v řadách Deep Purple, potvrzoval, že jako by nestárne. Pravda je, že ve vyšších polohách se potýkal s jistými problémy, ale to je věc naprosto přirozená, zvláště, vezmeme-li v potaz, že jeho hlas se poprvé ozval v saltburnské porodnici už před sedmašedesáti lety.
Následná show Def Leppard byla důsledným průřezem jejich hitovou kariérou. Pochopitelně v programu nechyběly jistoty v podobě písní Aminal, Hysteria či akustické verze Two Steps Behind. V rámci spravedlnosti nutno přiznat, že ani Joe Elliott neutajil jistou hlasovou únavu, zato komunikace se vstřícným publikem se dařila na výbornou.
Rukou společnou a nerozdílnou daly dvě rockové legendy osmdesátých let na srozuměnou, že stále žijí, stále hrají a stále stojí za to je poslouchat.
Whitesnake, Def Leppard |
---|
O2 arena, Praha, 17. června |
Hodnocení: 80 %
Může se vám hodit na Zboží.cz: