Článek
Originální název vaší knihy zněl Les – Nekrolog. Proč jste souhlasil s úpravou na Moudrost lesa? Vystihuje snad vaši knihu lépe?
To ne, ale chápu, že by v českém překladu vyzněl titul značně pesimisticky a pro brožované vydání by nebyl vhodný. Jen bych dodal, že název německého vydání měl podtitul, který ono ponuré proroctví vysvětloval. Zněl: Jak les funguje, proč ho potřebujeme a jak ho můžeme zachránit. Moudrost lesa jsem vnímal jako dobrou variantu.
Jste autorem řady informativních i naučných publikací. Vnímáte svou literární práci jako varování, nebo jako osvětu?
To je dobrá otázka. V základě se nejvíce věnuji péči o les, lesnictví. Není to úplně varovné volání, i osvěta je to jen částečně. Jsem přesvědčen, že téma životního prostředí patří k evropským dějinám. A že bychom o něm měli hodně mluvit a číst, i že péči nejenom o les se musíme učit.
Jak se stalo, že se rodák z Bonnu chtěl stát lesníkem?
Byl jsem rodiči i příbuznými vychováván ke vztahu k přírodě, ale dá se říci, že jsem v tomto slova smyslu zakladatelskou osobností. Otec pracoval na ministerstvu financí, matka s lesem také neměla nic společného, v rodinné tradici nic takového nebylo.
Co vám poskytla práce v lesním revíru Hümmel v Porýní-Falcku? Tam jste po deset let mohl prosazovat svou představu lesního hospodářství.
Po studiu na vysoké lesnické škole v Rottenburgu jsem se musel rozhodovat, kde začnu pracovat. Chtěl jsem tam, kde jsem se mohl pokusit chránit buky. To vše vyžadovalo najít vhodné spolupracovníky pro výzkum. Spolupracoval jsem s univerzitou v Cáchách i jinde. Museli jsme vyzkoumat, co všechno stromům škodí a ničí je, v čem spočívá jejich podpora. To se týká i lidské činnosti.
Píšete o tom, co mohou v lese zničit takzvaní ochránci přírody. Co vám nejvíc vadilo?
Jde o pojetí toho, co lesu prospívá, a co ne. Představa, že musí být uvnitř velké prostory, aby na loukách mohli létat vzácní motýli, je mylná. Samozřejmě že do lesů také patří, to je naprosto normální. Ale jde o správné propojení různých druhů stromů, které si nejsou konkurenty, naopak se vhodně doplňují.
Vyprávíte také o tom, že v brazilských deštných pralesích byly nalezeny stopy starých civilizací. Co z toho pro nás platí?
Jde o zkušenosti stovky let starých civilizací. Důležité je udržení klimatu, jehož teplota rapidně poklesla. A zároveň se musíme snažit o to, aby lesní porosty byly schopny udržet vodu. Bez toho nelze o budoucnosti lesů i lidské civilizace uvažovat.
Svou literární tvorbu věnujete také dětem...
Pro děti je nejdůležitější vnímat les jako prostředí pro zábavu. Mnoho rodičů při procházkách v lese považuje za hlavní, aby v něm děti zachovávaly klid. Děti by si ale pobyt v lese měly užívat. Je důležité, aby se v lese uvolnily. Prospívá to i lesní zvěři, která ví, že nepřicházejí lovci. Děti se musí naučit les chránit, stát se přáteli přírody. Nestanou se jimi, když se z procházky budou vracet znuděné.
Může se Vám hodit na Zboží.cz :