Náchodníci takového autora mají v osobě středoškolského profesora, muzikanta a básníka s osudovým jménem Milan Poutník. Náchodský Poutník putuje životem a rozhlíží se kolem sebe jako jeho jmenovec z Komenského Labyrintu světa a ráje srdce. A vidí i to, co my ostatní nemáme šanci ani zahlédnout. Vidí, že „andělé svými křídly zakryli nebe, ví, co cítí dlažební kostka vbitá do chodníku, slyší, jak pod podlahou vagonu klepou kola mé fantazie, slyší píseň, kterou neuslyší hluší, anebo jak křídla holubů zatleskala ránem“. Jde životem s otevřenýma očima, srdcem i duší a s ustavičnou touhou po lásce a konsonantní harmonii lidských životů. Vidí svět barevně a cítí jeho vůně. A umí to vše vtělit do esencí slov, jež ty vůně zpětně dokážou vyvolat při četbě jeho veršů.

Obal knihy

Obal knihy

FOTO: Bor Liberec

První knížku textů, z nichž některé se dočkaly zhudebnění a jiné na ně čekají, nazvanou Ještě jsou rána cítit létem, vydala kapela v roce 2016 ke svému desátému jubileu. Loni vyšla druhá knížka nazvaná podle profilové básně Ahasver (obě v nakladatelství Bor Liberec), tematizující Poutníkovo vědoucí putování prostorem i časem.

Obal knihy

Obal knihy

FOTO: Bor Liberec

Pro ty, kdo znají hudební podobu Poutníkových veršů, má listování oběma knížkami o něco větší půvab. Ale i těm, kteří tvorbu kapely neznají, neunikne seifertovská melodie veršů, v nichž nenajdete jedinou frázi a které obstojí jako naprosto svébytná poezie. To je ostatně i mínění básníka a spisovatele Miloně Čepelky, který oba tituly opatřil okouzleným doslovem, stejně jako obě knížky citlivými ilustracemi doprovodila Klára Mičíková.