Výtvarně sahá jak do duchovní oblasti gotické biblické tvorby, hledá skryté významy v symbolistických manýrách, objevuje krásu hranatých kubistických tvarů, ale je fascinován také smyslnými tvary nahých ženských těl. Poučený návštěvník najde odkazy na Picassa, Kandinského, de Chirica, Fillu nebo Josefa Čapka.

Podstatou Hnízdových prací je jisté vedení křivek, které veškeré dění na ploše rozhýbává a tvářím dává životný výraz. Někdy jejich proporce úmyslně protahuje či jinak deformuje. Ne však proto, aby figury lacině karikoval, ale aby naopak upozornil na určité vybrané prvky.

Proto je had, který pokouší Evu jablkem, pojatý coby nebezpečná smyčka provazu. Proto má anděl jako boží posel dlouhé štíhlé ruce, aby jimi mohl hříšníkovi ukázat správnou cestu. A proto má svatý Šebestián v těle dlouhé šípy připomínající trny z Kristovy koruny, aby malíř co nejlépe vyjádřil jeho mučednictví.

V portrétech se Hnízdo zaměřoval v první řadě na ladnost ženských křivek vyjádřenou dlouhým krkem, štíhlou tváří, bohatou kšticí, a především výraznýma očima. Jejich smyslnost tkví právě v nich. U erotických motivů šel zase cestou akcentace ženské erotičnosti a sexuální vyzývavosti. Oblé hýždě, macatá stehna, velká ňadra a provokující pozice těl jsou prvky, kterými jako by dámy nabízely svou krásu.

Působí jako renesanční Botticelliho bohyně, Rubensovy kypré krásky i Modiglianiho štíhlé labutí šíje. Nejsou však zobrazeny tak, aby se staly pouhým nástrojem lascivního uspokojení, výtvarníkovým cílem je akcentace jejich krásy, ale i vnitřního stoického klidu.

Hnízdova redukce tvarů tedy není samoúčelná. Jejím prostřednictvím jitří nejen svou fantazii, ale i tu naši.

Může se vám hodit na Firmy.cz: