Jen producenti a distributor vědí, proč se rozhodli jeden z dílů natočit delší (90 minut), a věří, že televizní diváci přijdou i do kina. Možná ano, obliba seriálu rozhodně není malá a třeba se mnozí rozhodnou si na doktora Elingera a strážmistra Topinku (ten se stane hlavní postavou zkraje příštího roku navazujícího seriálu) koupit i lístek do kina.

Nicméně i kdyby přišli, nic to nemění na tom, že jako samostatný celovečerní film Doktor Martin: Záhada v Beskydech obstojí jen velmi těžko.

Film je uváděn jako krimi a komedie, přičemž ani jedno z těchto označení nesedí. Topinka s Elingerem v něm nepátrají po pachatelích zločinu (ten se stal nejméně před sedmdesáti lety, takže je promlčen), ale po pokladu, respektive po tom, zda má pověst o trpaslíkovi, který ho v okolí beskydského městečka Protějov údajně kdysi ukryl, reálné opodstatnění. Do tohoto pátrání zamotali tvůrci množství vpravdě podivuhodných odkazů na minulost od starého cirkusu přes postavu „strašidelného“ trpaslíka, busty TGM a Štefánika až k StB.

Miroslav Donutil v titulní roli Doktora Martina.

Miroslav Donutil v titulní roli Doktora Martina.

FOTO: Bontonfilm

Diváci, kteří sledovali seriál, možná vědí, proč je doktor trvale naštvaný, sarkastický a arogantní na své pacienty, které zjevně nesnáší, proč, když doma hlídá roční dítě, neodkládá oblek a kravatu, ani jak je možné, že je odborník úplně na všechno. Jenže film by měl počítat i s diváky, kteří přijdou do kina bez znalosti seriálového zázemí. Ti nepochopí lékařovu letoru ani spoustu dalších věcí.

Třeba proč je na místě zdejšího policisty trouba k pohledání, proč je v neustálém konfliktu se slovenským kolegou, který je při smyslech jen o málo víc, proč se doktor ustavičně dohaduje se svou ženou o to, jestli má, či nemá pár hodin týdně pracovat, a proč ho kvůli tomu ona žene k psychologovi. A hlavně proč se prakticky pořád všechny postavy chovají přepjatě a nepřirozeně a vypouštějí z úst perly jako „dítě je zatěžkávací zkouška každého vztahu“, „potřebuji seberealizaci“, případně „neobtěžujte dámu, Ostrý!“.

Vyšetřování záhady se vleče, je zjevné, že necelá hodina, po kterou trvají jednotlivé seriálové díly, je tak akorát, a vleče se jen s nepatrnými záblesky humoru, který napoví, že film má být také komedie.

Ovšem na to, aby ho bylo možné komedií opravdu nazvat, by toho záměrného humoru muselo být mnohem, mnohem víc. Jen když jistá dívka prohlásí, že je pravnučkou Alberta Vojtěcha Friče, kterému kdysi indiáni darovali zlato, se sál už opravdu rozesměje, ale není to nejspíš ten smích, který tvůrci zamýšleli. O dívčině dalším počínání a závěrečných dějových zvratech nemluvě.

Film nedosahuje ani standardních výkonů většiny herců, Miroslav Donutil vystačí zhruba se dvěma výrazy, Jitka Čvančarová v roli jeho partnerky je nepřesvědčivá a ostatní představitelé protějovských obyvatel včetně strážmistra Topinky v podání Roberta Mikluše zřejmě ve snaze o legraci toporně přehrávají. Na filmovém plátně vynikne i velmi chabá režijní práce, které chybí základní schopnost filmového vyprávění, snaha o akční scény působí spíše parodicky, a tak jen krásy Beskyd mohou oči diváků trochu potěšit.

Doktor Martin: Záhada v Beskydech
Česko 2018, 90 min. Režie: Petr Zahrádka, hrají: Miroslav Donutil, Robert Mikluš, Jitka Čvančarová a další.

Celkové hodnocení 30 %