Poetika má na kontě jedno album. K písničkám z něho přidala novinku Múza, která se nese v podobném duchu jako ty starší. Eduard Rovenský rapuje, Ondřej Brejška zpívá, Daniel Hrdlička to celé diriguje od kláves a na pódiu je jistí kytarista Tomáš Kozina a bubeník David Hofferik. Právě jeho razantní hra v půlce koncert nakopla.

Od první skladby totiž působila Poetika trochu unaveně. Podepsala se na tom jistě skutečnost, že to byl její třetí koncert v řadě, každopádně nedostatek živé energie umocňovalo i to, že zvuk kapely netlačil, naopak byl umírněný. Přitom jsou její skladby vystavěny tak, že minimálně v refrénech musí znít skoro až stadionově.

Ondřej Brejška z Poetiky v Paláci Akropolis.

Ondřej Brejška z Poetiky v Paláci Akropolis.

FOTO: Lucie Levá

V polovině vystoupení přešli Brejška, Kozina a Hofferik doprostřed sálu, kde pro ně bylo nachystané malé pódium. Posledně jmenovaný tam svým bubenickým drajvem zvuk kapely více rozzářil, což se následně ve větší míře přeneslo i na hlavní pódium. Závěr koncertu byl v tomto ohledu již hutnější.

Kdyby měla Poetika ve své sestavě ještě živého baskytaristu, nesporně by to dodalo jejímu zvuku větší sebevědomí a jiskru. Totéž by se stalo v případě, kdyby Brejška využil skutečné síly a obsahu svého hlasu. V Praze zněl poněkud tence a v některých momentech byl až moc „nakřápnutý“.

Skladby téhle kapely přitom mají dobrou stavbu a koncept. Rovenský v nich rapuje, Brejška zpívá a jejich střídání se ruku v ruce s příjemnou melodickou tendencí dávají tvorbě smysl. Zaslouží si být interpretovány za okolností, kdy je vše dobře slyšet a jak má být.

Eduard Rovenský (dole) a Dan Hrdlička z Poetiky.

Eduard Rovenský (dole) a Dan Hrdlička z Poetiky.

FOTO: Lucie Levá

Lipo začal trochu nejistě. Jako by se rozkoukával, jako by zjišťoval, jak vstřícně bude publikum na jeho skladby reagovat. Brzy si naštěstí uvědomil, že je vlastně doma a své příznivce v sále má. Doprovázely ho samply a dvojčlenná kapela, v neposlední řadě i pět hostujících zpěvaček, které se na pódiu poctivě střídaly.

Tento způsob prezentace pozitivně posiluje nosný Lipův rap a větší lesk dostanou i jeho zručné texty. Občas navíc přiměl i jeho, aby se svými dívčímu hosty zpíval.

Lipo v pražském Paláci Akropolis.

Lipo v pražském Paláci Akropolis.

FOTO: Lucie Levá

Zjevením bylo hostování operní zpěvačky Ester Paulů v písničce Město co spí. Její způsob interpretace rámec Lipovy tvorby prozářil, což je přesně to, o co mu v ní obecně jde. K rapu vkládá zpívané melodie, a je jich čím dál tím víc.

Poctivé penzum práce odvedly i další vokalistky, přičemž závěrečný vstup hostující Debbi s sebou přinesl nejenom dva velmi silné momenty koncertu, ale také jeho gradaci. Kateřina Marie Tichá se svého partu zhostila rovněž s grácií.

Lipo měl v sále dost příznivců.

Lipo měl v sále dost příznivců.

FOTO: Lucie Levá

Škoda že se Lipovo rapování občas utápělo pod atakem hudebních stop. Jak již bylo naznačeno, jeho texty jsou básnivé, a tak si zaslouží, aby divák v sále dobře rozuměl každému slovu.

Závěrečnému hodnocení dvojkoncertu přispěl Lipo sedmdesáti a Poetika šedesáti procenty.

Poetika, Lipo
Palác Akropolis, Praha, 2. prosince

Hodnocení: 65 %