Jaký jste měl rok?

Skvělý, slavili jsme patnáct let od založení mého vydavatelství, takže na většinu roku připadly oslavy. Vydali jsme album s mnoha hosty a uspořádali patnáct koncertů se mnou a našimi umělci. Jejich přípravy mi připomněly pocit, který jsem měl, když jsme začínali – čiré nadšení. S bratrem jsme prožívali každý pokrok, každou událost.

Co považujete za svůj největší úspěch?

Řekl bych, že má kariéra v oblasti taneční hudby je i po dvaceti letech úspěšná. Na to jsem pyšný. S tím hodně souvisí i založení vydavatelství.

Co formovalo váš přístup k hudbě?

House music jsem začal poslouchat díky producentům z chicagské scény osmdesátých a devadesátých let. Bavila mě hudba od producentů Frankieho Knucklese, Sterling Void a dalších. Od té doby mě samozřejmě nadchlo mnoho dalších, ale díky těm jmenovaným jsem se vydal na cestu, která mě dovedla tam, kde jsem.

Jací hudebníci vás v poslední době zaujali?

Jsem obzvlášť nadšený ze dvou producentů, kteří se jmenují Wheats a Siege. S oběma pracuji v Toolroom Records. Je úžasné najít někoho nového, kdo se vyzná v nahrávacím studiu a nebojí se namísto osvědčených formulek experimentovat.

Jaký moment svého koncertu si užíváte nejvíc?

Každá část je skvělá z různých důvodů. Samozřejmě je úžasné, když koncert graduje, pustíte zásadní skladbu a všichni se utrhnou. To vás neuvěřitelně nabudí. Ale já miluji i část, kdy se koncert teprve rozehřívá. Připravuji si scénu, sleduji lidi, jak se dostávají do varu, pustím třeba pomalejší nahrávky, které by se později zařadit nedaly.

Opravdu miluji celý koncert. Vždy rád zařazuji jednu nebo dvě nové věci. Často jsou to mé demonahrávky, nebo jsou od některého z našich muzikantů, a lidé mají první možnost je slyšet.