Lubomír Kostelka se narodil v roce 1927 v Přerově. Během války se vyučil elektrikářem, později na brněnské průmyslovce se seznámil s Vladimírem Menšíkem, což bylo rozhodující pro jeho další osud. Spolu nastoupili na brněnskou konzervatoř.

První angažmá dostal Kostelka v roce 1953 v Českém Těšíně. Poté přešel do Divadla bratří Mrštíků v Brně a záhy k Janu Werichovi do divadla ABC do Prahy. Už na počátku 60. let se začal věnovat převážně televizi a filmu.

Herec Lubomír Kostelka na snímku z roku 2012

Herec Lubomír Kostelka na snímku z roku 2012

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Kostelka účinkoval ve stovkách filmových a televizních rolí. Už v roce 1957 se objevil ve snímku Ladislava Helgeho Škola otců, v dalších letech se uplatnil buď v komediích, jako byl předposlední film Martina Friče Přísně tajné premiéry, nebo detektivkách jako Kde alibi nestačí nebo Sázka na třináctku.

Jedinou hlavní roli vytvořil v Juráčkově filmu Případ pro začínajícího kata, který je pozoruhodnou a originální směsí absurdity, černého humoru, symbolů, satiry, ironie a grotesknosti. Hrál i ve slavném filmu Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci.

Hodně rolí mu nabídl režisér Václav Vorlíček, počínaje komediemi Kdo chce zabít Jessii, Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky, Pane, vy jste vdova přes Jak utopit doktora Mráčka, Bouřlivé a Zralé víno až třeba k pohádce Pták Ohnivák.

Na počátku 90. let se objevil vedle Heleny Růžičkové ve filmu Trhala fialky dynamitem, v roce 1999 byl nominován na Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli ve snímku Kuře melancholik.

Vladimír Michálek ho obsadil do snímku Babí léto s Vlastimilem Brodským a Stellou Zázvorkovou, hrál také v televizních seriálech Bylo nás pět, Život na zámku, Ranč U Zelené sedmy nebo Zdivočelá země.

V poslední době se objevoval i coby děda Lubin v dětském pořadu Kouzelná školka.

Kostelka byl dvakrát ženatý. Z druhého manželství měl syna Martina, který se stal úspěšným dětským kardiochirurgem. V poslední době žil doyen tuzemské herecké scény na své chalupě v Kamberku na Benešovsku. K jeho velkým koníčkům patřilo vaření.