Na hudební scéně jste od roku 1993. Za těch pětadvacet let se výrazně proměnila. Vnímali jste změny v trendech?

Vnímali jsme různé posuny, ale nebylo to pro nás to nejdůležitější.

Snažili jste se zachovat vlastní tvář?

Určitě. I když si můžete občas nechat změnit účes, dát si do ucha náušnici, tvář byste měli mít vždycky tu vlastní.

Kdy podle vás došlo na taneční scéně k největším zlomům v trendech či zvuku?

Řada věcí se různě měnila za dobu, co jsme na scéně. Přispěly k tomu určitě obrovský rozvoj technologií, digitalizace, internet a podobně. Ale ten základ se vždycky vrací, techno a house podle mého nastavily například zvukovou úroveň dnešních festivalů.

Jak důležité jsou pro vás v písničkách silné melodické linky?

Hodně. Považuju nápadité melodické motivy za velmi důležité, přestože rytmus a beaty hrají v elektronice prim.

Scooter dosáhl za pětadvacet let velkých úspěchů. Když v roce 1993 vznikl, jaké jste měli dlouhodobé plány?

Chtěli jsme hrát muziku pro fanoušky a přinést jim zábavu a radost. Myslím, že se nám to povedlo.

Scooter nicméně pro mnoho lidí dnes představuje H. P. Baxxter. Nepovažujete to vůči lidem, kteří kapelou v minulosti prošli, za trochu nepoctivé?

Nepoctivé určitě ne, všichni, kteří Scooterem prošli, jsou součástí jeho historie. Ale jsem frontman, to je pravda, a je to spíš věc fanoušků, jak kapelu vnímají.

Letos slavíte pětadvacet let. Jak dlouho ještě hodláte na scéně vydržet?

Dokud to půjde. V Německu, v Česku i jinde už máme třetí generaci fanoušků.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: