Publikace je natolik významná, že jde dokonce o národní kulturní památku, a vidět ji v originále je zcela mimořádnou vzácností. Pergamenové Zemské desky, které jsou první doloženou katastrální, ale i právní publikací, protože se do nich zapisovala i usnesení Zemských sněmů, založil už v roce 1348 Karel IV. A protože České Zemské desky shořely při velkém požáru Prahy v roce 1541, jsou Moravské Zemské desky z roku 1348 památkou nevyčíslitelné hodnoty. V brněnském Moravském zemském archivu, který shromažďuje přes 60 kilometrů archiválii, se dochovala nepřerušená řada zemských desk, které se vytvářely až do roku 1965 a velký význam měly například i v době restitucí po roce 1989.

„Jejich originály jsou k vidění zcela mimořádně. Naposledy to bylo na počátku 80. let a také případné další vystavování je v nedohlednu,“ řekl Právu Tomáš Černušák, vedoucí oddělení evidence, zprávy a zpracování fondů, který vytvořil scénář v úterý zahájené výstavy Morava jako součást českého státu. V přízemí archivu jsou tak k vidění originály dokumentů, z nichž mnohé viděli dosud jen badatelé či restaurátoři a které mapují vývoj Moravy od středověku až do 20. století.

V tlumeném světle za podkresu dobové hudby jsou zde například zásadní listiny významného rodu Pernštejnů či dokumenty dokladující formování vztahu Čech a Moravy, mimořádně krásný je například antifonář „moravské“ královny Alžběty (Elišky) Rejčky, což je náboženská kniha se zpěvníkem, který je součástí devíti knih, které královna nechala na počátku 14. století vytvořit. Na českém území jsou jen dvě. Zatím nikdo nepřišel na to, proč dávný iluminátor do nádherných iniciál v jediné a v Brně archivované knize zakomponoval postavy draků, což je u takových publikací něco nevídaného.

K nahlédnutí se nepůjčují

„Sál klimatizujeme na teplotu stanovenou standardy, což je 17 až maximálně 20 stupňů. Technika sleduje i doporučenou vlhkost, která je 55 procent. Zásadním faktorem je osvětlení. Jediné světlo, které exponáty dostávají, je něco málo přes padesát luxů. Toto množství také určuje možnou délku výstavy těchto dokumentů zařazených do první kategorie, které jsou jinak po většinu času uskladněny v předepsaném prostředí a pro které je určena i nejvyšší možná dávka osvitu za rok,“ vysvětlil přítmí a poněkud chladnější prostředí Tomáš Černušák.

Zákon dokonce nedovoluje například Zemské desky poskytovat běžně badatelům k nahlédnutí. K tomu se používají repliky. I z těchto důvodů budou dokumenty vystaveny jen do 24. listopadu. Moravský Zemský archiv je v „nové“ části Brna na Palachově náměstí v moderním komplexu budov naproti FN Bohunice.