Orghast 2005 / No 4

Almanachem příští vlny divadla Revue nezávislé scény RED (Revue Exotického Divadla) nazývají sestavovatelé Jan Dvořák a Vladimír Hulec své stále objemnější (tentokrát 180 stránek) periodikum vycházející každoročně na podzim u příležitosti festivalu ...příští vlna/next wave... (tentokrát, pravda, trochu opožděně). Středobodem je samozřejmě divadlo, ovšem nahlížené a vnímané v nejširších souvislostech. Vedle nových dramatických textů (Jan Číhal a Vladimír Machek, Ondřej Cihlář, Samuel Königgratz, Jiří Jelínek, Jiří Zygma a další) zde najdeme básně začínajících či méně známých autorů Anny Duchaňové a v Praze usazeného Alžířana Addy Keddama, profily nezávislých divadelních souborů a tvůrců, rozhovory s našimi i zahraničními osobnostmi (Charles Marowitz, Václav Martinec, Aleks Sierz, Irina Andrejeva, Point), reportáže z festivalů, recenze. Dalšími tématy jsou nový cirkus, městské subkultury a reggae.

(Pražská scéna)

Jiří Vondrák: Legendy folku country

Do knihy zachycená práce na stejnojmenném třináctidílném televizním seriálu. Vondrák je v ní průvodcem a soustředil se především na vzpomínky aktérů, kteří folk, country a v titulu neuváděnou trampskou písničku od 60. let u nás psali a hráli, případně uváděli mezi posluchače. Také díky mimořádně bohaté obrazové dokumentaci je svazek zajímavou čítankou o muzice i době - nejen pro vyznavače těchto žánrů.

(Jota)

z překladů:

Ahmadou Kourouma: Až bude volit divá zvěř

Román dnes už klasika (1927 až 2003) africké frankofonní literatury připomene latinskoamerické magické realisty a zvláště Márquezův Podzim patriarchy, ale zároveň je to text naprosto osobitý, bohatě kořeněný, v němž se jak v kotli kyseliny vaří domorodá tradice s postkoloniální politikou a evropskými vlivy. Předobrazem hlavní postavy je dnes po Castrovi ve světě nejdéle vládnoucí diktátor Étienne Gnassingbé Eyadéma v Togu, míhají se tu pod nejrůznějšími přezdívkami další afričtí potentáti a Evropané to taky - zaslouženě - schytávají: Kdo vnutil svůj způsob nakládání s mocí prakticky celému světu?

(Přeložila Jana Karfíková. Dauphin)

Ferdinand Seibt: Zrození Evropy

Průběžná zpráva o posledních tisíci letech

Jeden z nejvýznamnějších německých historiků, předloni zesnulý litoměřický rodák, vypráví sice o Evropě středověké, ale způsobem nanejvýš poutavým a v kontextu dnešních debat o evropské ústavě mimořádně inspirativním. V Seibtově podání jsou dějiny Evropy v podobě dějin peněz, čepic, vztahů mezi muži a ženami, mostů či víry především hledáním rovnováhy. A pochopit Evropu znamená také a možná především zbavit se národních klapek na očích.

(Přeložil Pavel Cink. Vitalis)