Semjon Byčkov si pro svou inauguraci v našem prostředí nemohl vybrat náročnější a působivější dílo, než je právě Symfonie č. 2 c moll Vzkříšení Gustava Mahlera, rodáka z Čech. Půldruhé hodiny trvající skladba vyžaduje velký provozovací aparát. Byla také proto jedinou skladbou večera.

Byčkov nechal rozšířit pódium a pozval k České filharmonii mnoho posil z filharmonické akademie. To vše ale bylo jen základem, kterému vévodila jeho koncepce vystihující poslání díla o nesmrtelnosti člověka a vyváženě odlišující místa odlehčená (druhá a třetí věta) a ta nejvážnější v posledních dvou větách skladby.

Tam se připojily i dvě výborné sólistky, rakouská altistka Elisabeth Kulmanová a německá sopranistka Christiane Kargová. Učinily tak ztišeným projevem a zcela netypicky umístěné u Pražského filharmonického sboru na varhanní empoře.

Vyznění díla bylo velkolepé a lze jen litovat, že prostor Rudolfina je pro takovou skladbu příliš malý.