Marie Šechtlová (1928– 2008) se přivdala do slavné rodiny, která spoluvlastnila proslulý fotografický ateliér Šechtl a Voseček. Díky tomu mohla rozvíjet svůj výtvarný talent. Po úrazu, kdy si popálila ruku, se odklonila od klasické výtvarné fotografie k obrazové poezii běžného dne. Výstava je složená z černobílých snímků tohoto stylu z šedesátých let minulého století, jež byly mimo jiné inspirovány verši básníka Jana Nohy (1908–1966), se kterým vytvořila několik obrazových publikací, například Všechny oči nebo Praha na listu růže.

Poetická jihočeská krajina plná panenské přírody, řek a rybníků poskytla autorce dostatek inspiračních zdrojů pro snímky. Dokázala si všimnout, že odlesky světla na hladině vytvářejí abstraktní obrazce a lidé, kteří se v ní zračí, najednou vypadají, jako by vypadli z Dalího surrealistických snů. Zasněžené českobudějovické náměstí působí za soumraku s rozpitými světly téměř přízračně a pohled na domy skrz oblouk píseckého gotického mostu zase připomíná romantickou vedutu v kulatém rámu.

Melancholickou zasněnost okamžiku dokázala spatřit i v rybářské loďce plující po polovypuštěném rybníku, osamělém cyklistovi jedoucím po nekonečně zasněžené ploše nebo chodci s deštníkem ztrácejícím se v romantických uličkách starého města.

Aby dokázala zachytit všechny uvedené momenty, musela umět zapojit do tvůrčího procesu všechny oči. Nejen ty, kterými je většina lidí obdařena, ale i svůj vytrénovaný vnitřní zrak. Ten musela intenzivně zapojit tak, aby jím dokázala identifikovat vše, co bude v záplavě okolních podnětů působit na nehybném obraze nejzajímavěji.
Výstava je v galerii přístupná vždy v úterý a ve čtvrtek od 15 do 17 hodin nebo v době večerních divadelních představení.