Hlavní obsah

Organizátor festivalu Obscene Extreme Miloslav „Čurby“ Urbanec: Našimi sponzory jsou fanoušci

Právo, Jaroslav Špulák

V trutnovském areálu Na Bojišti se od 18. do 22. července uskuteční 20. ročník festivalu Obscene Extreme. Miloslav „Čurby“ Urbanec ho od začátku koncipuje jako oslavu svých narozenin. Vystupují na něm špičky grindcoreové, metalcoreové či hardcoreové světové scény, je ekologický a razí heslo „animal friendly“, tedy přátelský ke zvířatům.

Foto: archív M. Urbance

Miloslav "Čurby" Urbanec bude se svým festivalem slavit své narozeniny podvacáté.

Článek

Co vás v roce 1999 vedlo k založení festivalu?

Aktivně jsem se pohyboval na extrémně tvrdé hudební scéně. Dělal jsem fanzin The Suffering, měl jsem vydavatelství Obscene Production, které existuje dodnes, i když už není tak aktivní, a jezdil jsem na festivaly do zahraničí, kde mě fascinovalo, že jsem tam mohl potkat své kámoše z hudební scény, s nimiž jsem si jinak psal dopisy. Když jsem si pak řekl, že bych rád nějak hezky oslavil své červencové narozeniny, napadlo mě udělat festival. Pozval jsem většinu kapel ze zahraničí a bylo to perfektní. Přišlo asi 1200 lidí.

To bylo tak jednoduché?

Vůbec ne, uspořádat festival je složitá věc, ale já jsem byl tehdy trochu naivní, takže jsem do toho šel po hlavě. Vzpomínám si, že den před začátkem akce jsem neměl pódium. Vůbec mě totiž nenapadlo, že nějaké budu potřebovat. Naštěstí se na Bojišti už konával Open Air Festival a v areálu byla vlečka za traktor, která při něm sloužila jako menší pódium. Sehnali jsme traktor, ten nám ji vyvezl přímo do amfiteátru a na ní se pak hrálo.

Foto: archív M. Urbance

Čurby pořádá festival v Trutnově již dvacet let.

Proč jste se rozhodl s festivalem pokračovat, když to měla být jen oslava narozenin?

Protože na tom prvním ročníku byla skvělá atmosféra a já jsem chtěl i další své narozeniny slavit takhle. Obvykle se festival koná v době mých narozenin, ale když je mistrovství světa nebo mistrovství Evropy ve fotbalu, posouvám termín na pozdější dobu. To je i letošní případ.

Proč to děláte?

Protože jsem fanatický fanoušek fotbalu. Od osmasedmdesátého roku fandím Argentině. Byly mi čtyři roky a já si z televizních přenosů pamatuju jenom to, že při zápasech létaly papírky a že argentinský fotbalista Mario Kempes měl dlouhé vlasy. Žádnou jinou vzpomínku nemám, ale od té doby miluju Argentinu a fotbal. Jezdím na zápasy do celého světa, byl jsem několikrát na utkáních argentinského klubu Boca Juniors, což byl neskutečný zážitek. Doma za barákem mám repliku jeho stadiónu. Když je tedy fotbalový šampionát, chci vidět všechny zápasy.

Jak jste se vůbec dostal k extrémní hudbě?

Našel jsem se v ní. Jsem odkojen německou thrashovou scénou, kapelami Sodom, Destruction, Kreator a podobně. V roce 1987 ale vydala britská kapela Napalm Death debutové album Scum a já najednou našel hudbu, kterou jsem celý život hledal. Podobné to bylo s nástupem death metalu a dalších tvrdých stylů. Extrémně tvrdé muzice jsem propadl a vždycky jsem jí chtěl pomoci. Proto dělám fanzin, vydávám desky a pořádám festival.

Foto: archív M. Urbance

V roce 2014 uspořádal Čurby festival Obscene Extreme v Tokiu.

Na Obscene Extreme jezdí kapely z celého světa. Snažíte se tedy pomáhat tvrdé scéně v celosvětovém kontextu?

Ano. Je důležité, abychom se na festivalu potkávali, povídali si, vyměňovali si zkušenosti. Na Obscene Extreme jezdí kapely z pěti kontinentů a loni jsme napočítali lidi z pětašedesáti zemí. Letos jich bude podle mě mnohem více.

Že přijedou lidé z Brazílie, Mexika, Kanady, Ameriky, Austrálie nebo Nového Zélandu, kde jsou silné hudební scény, se dá pochopit. Ale že přijedou i z Íránu, Číny nebo ze Saúdské Arábie, kde je extrémní hudba na okraji zájmu a někde jsou lidé skoro až perzekvováni za to, že ji poslouchají, je úžasné a obohacující.

Před pěti lety jste uspořádal festival Obscene Extreme i v zahraničí. Proč?

Když jsme měli patnácté výročí, chtěl jsem udělat něco extra. A tak jsem se rozhodl udělat akci s tamními přáteli a organizátory vždy po týdnu v Mexico City, Jakartě a Melbourne. Myslím si, že to neudělal žádný undergroundový festival na světě. Bylo to však organizačně něco šíleného, měl jsem z toho skoro až deprese.

Organizovat festival v Mexiku je strašně složité, protože tam nic nefunguje. Dohodl jsem se s chlapíkem, že postaví kolem areálu, jenž byl asi dvacet kilometrů od Mexico City v horách, plot. Když jsem ale přijel na místo, nebylo tam nic. Nezvedal mi telefony, a nakonec se objevil opilý asi hodinu před festivalem a začal stavět.

Týden před festivalem po mně chtěli majitelé pozemku dalších 6000 eur, což bylo vydírání, protože to bylo mimo původní dohodu. Řekli mi, že pokud jim je nedám, zatarasí jedinou cestu, která k areálu vedla, a nepustí do něj lidi. Byl jsem naprosto zoufalý. Naštěstí letěl můj kamarád ze spřáteleného festivalu Brutal Assault do Mexika a peníze mi přivezl. Neměl jsem jinou možnost než zaplatit.

Dodnes nemohu uvěřit tomu, že ten festival proběhl tak, jak měl. Z padesáti kapel neodehrála jen jedna. Její členové se mnou akci pořádali, a protože toho měli hodně, zapomněli, že vystupují.

V Jakartě a Melbourne to bylo také tak složité?

Jakarta byla snad ještě horší. Bylo období dešťů a v areálu byla spousta obrovských kaluží. Tamní lidé, s nimiž jsme festival dělali, nám přitom předtím řekli, že pršet rozhodně nebude, nastavili špatně ceny vstupenek, chovali se podivně a já jsem nakonec od jednoho z nich dostal pěstí. Přestali s námi komunikovat a já dodnes nevím, kolik se prodalo vstupenek, kolik triček, kolik to celé stálo a podobně. Do Indonésie už se nechci vracet.

V Melbourne to naopak bylo naprosto fantastické. A za rok jsme udělali festivaly v Montrealu a v Tokiu.

Foto: archív M. Urbance

V roce 2013 se festival Obscene Extreme konal v Mexiku. Uspořádal ho tam Čurby.

Kdo vystoupí v Trutnově letos?

Pro mě osobně je důležitá účast Napalm Death. Je to kapela, která změnila můj život. Už když jsem ji začal poslouchat, byli její členové vegetariáni. Zajímalo mě, proč bojují za práva zvířat a jaká je jejich filozofie. Díky nim jsem se pak stal vegetariánem a po dalším roce veganem. Myslím si, že to pro můj život bylo šťastné rozhodnutí, a dělám i spoustu dalších věcí, protože vegetariánství a veganství mají přesah do ekologie, souvisejí s lidskými právy a podobně. To všechno je dnes spojeno s festivalem Obscene Extreme.

Jinak jsou členové všech kapel, které na letošním, dvacátém ročníku vystoupí, moji kamarádi. Ať už jde o Exhumed, Grave, Aphyx, Suffocation, Haemorrhage Rotten Sound a další.

Má festival sponzory?

Nemáme žádné. Našimi sponzory jsou fanoušci, kteří přijdou a zaplatí za vstupenku. V roce 2012 jsme naopak rozjeli charitu pro Lékaře bez hranic. Je to organizace, která nás svými aktivitami oslovila. Ta charita funguje tak, že nám kapely poskytnou svá loga, my je znetvoříme nápisem Obscene Extreme, necháme vyrobit trička a ta prodáváme. Čím víc jich prodáme, tím jako pořadatelé víc proděláme, ale máme o to větší radost, že veškerý výtěžek dáme Lékařům bez hranic. Nejmenší částka, za kterou lze tričko koupit, je čtyři sta korun.

Kolik letos očekáváte diváků?

Každý rok přijíždí na 5000 lidí. Myslím si ale, že letos jich bude víc. Přece jenom je to jubilejní ročník.

Reklama

Výběr článků

Načítám