Představovala londýnská výstava vaší nejnovější tvorbu?

Ano, lze to tak říci. Bylo na ní mnoho děl z poslední doby. Má domovská galerie Eames Fine Art chtěla, abych v hlavním městě premiérově prezentovala svou aktuální tvorbu. Před rokem sice mohli lidé vidět pár věcí na výstavě v Devonu, ale komplexně ukázala mé práce až londýnská výstava.

Jaký časový úsek vaší kariéry vystavená díla zahrnovala?

Po spolupráci se skupinou Coldplay, což bylo před třemi lety, jsem si řekla, že je čas na práce pro mou domovskou galerii. Vzniklo asi padesát děl a galeristé si vybrali třicet, která umístili do prostoru. Protože se jednalo o prodejní výstavu, tak díla, která si někdo koupil, vždy nahradila další. Lidé tedy na konci mohli vidět zcela odlišnou expozici než na začátku.

Které dílo bylo nejaktuálnější?

Právě titulní All The Rivers That Flow Through Me. Jde o umělecky nejambicióznější práci. Je to velkoformátová koláž složená ze šesti dílů na ručně barveném papíře. A její název dal i název celé výstavě.

Když pracuji, posouvám se od tématu k tématu a až nakonec ohodnotím, o čem to celé vlastně je. Myslím si, že myšlenka všech řek, které ve mně plují, se odráží ve všem, co vzniklo. Řeky chápu jako metaforické vyjádření plynutí událostí nejen v mém životě, ale i v obecné rovině.

Lze dílo chápat jako autoportrét?

V podstatě ano. Dá se říci, že je to má duchovní mapa. Jsou na ní motivy z jižních Čech, odkud pocházím, anglické motivy, osobní odkazy na mou babičku nebo děti. Hlavní nádraží v Praze a letadlo suplují symboly příjezdů a odjezdů, zatímco runa na těle jelena je metaforou pro nekonečno. Stuhy, které splývají ze ženské postavy, mají vyjádřit plynutí těch řek. Bylo to nejosobnější dílo celé výstavy.

Proto bylo umístěno v centru výstavního prostoru?

Rozhodně, protože jsem chtěla, aby všechny ostatní práce symbolicky objímalo a korunovalo veškeré výtvarně zpracované ideje. Především jsem chtěla akcentovat díla, na kterých jsou témata létajících ryb a roztažených křídel.

Míla Fürstová s dílem Red Ibis.

Míla Fürstová s dílem Red Ibis.

FOTO: Jan Šída, Právo


Křídla jste použila i na reklamní poutač pro Mattoni. Jak ke spolupráci došlo?

Mattoniho orlice mizí jako reklama a postupně se z ní budou stávat umělecká díla. Má spolupráce s firmou začala vytvořením limitované edice etikety pro její láhve. Voda jako symbol se už dlouho objevuje v centru mé výtvarné práce. Orlice jsou velmi unikátní surrealistický počin v krajině. Líbí se mi i to, jak je nasvícená v noci. Připomíná maják pro ty, kteří jsou na cestě.

Dělala jste také obal nového alba Mekyho Žbirky. Jaký je na něm motiv?

Miro Žbirka je pro mě ikona z dětství. Protože se jeho nová deska jmenuje Double Album, má výtvarný motiv vyjadřovat dvě paralelní existence. Když se na něj zadíváte pozorněji, je vidět, že obě siluety jsou vlastně obrysy téže postavy. Jedna silueta je vyříznutá a tím, jak se překlápí na druhou stranu, vytváří určitou symetrickou dvojitost. Album má vyjít koncem října.

Budete vystavovat i v Čechách?

Byla bych ráda, kdyby aspoň některá díla mohla být u nás vystavena. Na konci října proběhne výstava v pražské Galerii Miro. Zároveň s ní dojde i k premiéře filmu Míla Fürstová – křídla pro Coldplay od režiséra Petera Hirjaka. Dokument se zdržel, protože Coldplay uvedou v průběhu léta vlastní film, tak nás poprosili, abychom s naším počkali na podzim.

Máte nějakou výtvarnou vizi do budoucna?

Víte, každá spolupráce s někým jiným je obohacující. Ale na druhou stranu bych se nerada stala výrobkyní obalů cédéček slavných interpretů. Ráda bych užitou tvorbu prolínala se svou. V současnosti mě zajímá výtvarná technika prořezávání. Na výstavě bylo takto vytvořeno například dílo Red Ibis.

Vaše práce vlastní královna Alžběta, prý také Mick Jagger či Elton John. Máte ještě nějaký profesní sen?

Má cesta není vázaná na velké cíle. Důležité je mít možnost po ní jít. To, že mohu dělat umění, považuji za dar. Takže žádné velké dobyvatelské plány nemám.