Hlavní obsah

Do Národního se vrací Massenetův Werther

– Praha

Goethův milostný román v dopisech Utrpení mladého Werthera patří ke klíčovým preromantickým dílům a jeho zpracování od Julese Masseneta patří k špičkám francouzské romantické opery. Na scénu Národního divadla se dílo vrací po skoro osmdesáti letech, protože Massenetova díla se po válce už moc neinscenovala a jejich kvality byly znovu objeveny až v devadesátých letech.

Foto: Národní divadlo

Werther

Článek

Werther z roku 1892 se slavnou árií Pourquoi me réveiller patří spolu s Manon k nejznámějším Massenetovým dílům, ve kterém je patrná bohatá orchetsrace i pohrávání si s náladami a barevností. Patrný je v něm Wagnerův vliv, i když zpočátku Masseneta ovlivňoval především Gounod.

Massenetovou předností je široký symfonický podklad děl pracující s příznačnými a zvukomalebnými motivy,“ řekl představitel titulní role Peter Berger: „Dokázal střídat nálady nesmířeně melancholické, sentimentální, lyrické s delikátní dynamikou, na mě působící jak meditativně, tak dramaticky. Další předností je jeho psychologické chápání postav a jejich detailní zpracování.“

Autorem současné inscenace, která měla premiéru 14. ledna 1996 v Het Muziektheater. Pak byla nastudována ve frankfurtské a lyonské opeře, v Římě a v Barceloně. V Národním divadle se hudebního nastudování chopil ředitel Petr Kofroň, režisérem je Stefan Heinrichs.

V rolích ústřední dvojice se představí v alternacích Peter Berger a Richard Samek v roli Werthera a v roli Charlotty vystoupí Veronika Hajnová, Štěpánka Pučálková a Michaela Zajmi.

Utrpení mladého Werthera o nenaplněné lásce patřilo k nejúspěšnějším dílům Johanna Wolfganga Goetheho, i když se k němu ke konci života už slavný básník nehlásil a občas je vypjaté emotivní dílo plné nálad a citů označováno jako román pro služky. Současně je ale předzvěstí romantismu, protože Werther se nemíní smířit s osudem a zavedeným řádem, a když si nemůže vzít Charlottu, která už má snoubence, za něhož se provdá, raději se zabije.

Libreto se nesoustředí jen na Werthera, ale zdůrazňuje Charlottin vnitřní konflikt mezi láskou, odpovědností a povinností, které v duchu konvencí upřednostnila.

Aktuální nastudování přenáší děj do konce devatenáctého století, kdy vznikla opera. Massenet byl v té době na vrcholu, v roce 1877 se proslavil s operou Le Roi de Lahore. Největší úspěch mu přinesla v roce 1884 Manon. Jeho sláva pronikla i za hranice. Werther měl premiéru ve Vídni, La Navarraise v Londýně a Hérodiade v Bruselu.

V novém tisíciletí už Massenet tak úspěšný nebyl. Pozdní díla propadla a také starší se postupně z repertoáru vytrácela, což bylo dáno i tím, že v duchu doby hodně využíval exotických témat. Opět byl oceněn v devadesátých letech.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám