Článek
„Doufám, že se nic nezapomnělo, všechno je nachystané, počasí nám přeje,“ podělila se králova maminka Kristýna Frantová v neděli ráno kolem deváté hodiny, kdy už byly královský dům a okolí vyzdobené břízkami a pentlemi.
Do Vlčnova od Veletin se v horkém dopoledni ubíraly stovky zájemců o mimořádnou folklórní událost. Dům krále přitom míjeli, takže mohli sledovat i poslední přípravy, včetně zdobení koně. Neúnavně vyhrávala slovácká cimbálová muzika, zpívalo se i tančilo na silnici i na chodnících.
Jak Jen z rodiny zamířilo za mladičkým králem na šedesát lidí a pohoštění se chystalo i pro všechny, kteří přišli k domu. Pro hosty měla rodina krále připraveno sto litrů vína, sedmdesát litrů slivovice, dva a půl tisíce vdolečků a tisícovku zákusků. „Pro rodinu je to velká prestiž, ale obrovská starost. Vůbec jim to nezávidím,“ řekl soused odnaproti Mirek Žižka a upravil si zdobený kroj.
Před polednem, v žáru květnového sluníčka se průvod krále s jeho družinou vydal vesnicí za nadšeného doprovodu muziky a povzbuzování pobočníků, královské družiny a nesčetných hostů lidové slavnosti.
Dva původy tradice
Jízda králů je od listopadu 2011 zapsaná na seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Patří k nejznámějším folklorním zvykům v zemi. Její původ je podle některých výkladů v dobách, kdy spolu soupeřili chlapci při vyhánění dobytka a nejlepší z nich se stal králem.
Druhý původ tradice vidí etnografové v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se prý do ženského kroje a do úst si vložil růži. Vlčnovský král jel na kobyle, v puse měl růži. Kromě Vlčnova se Jízda králů jezdí i na dalších třech místech Slovácka - v Kunovicích, Hluku a Skoronicích.