Článek
Začátek je přitom jednoduchý a překvapivý zároveň. Sanfranciský detektiv Frost Easton je svědkem toho, jak mladá žena skočí do řeky z vysokého mostu, když uteče z auta stojícího v koloně.
Podruhé se podobné zkratové jednání opakuje na svatbě. Žena se chopí pistole a vystřelí si mozek, přitom se do té doby chovala naprosto přirozeně.
Frostovi nedají tyto události spát a snaží se zjistit, co obě ženy spojovalo. A zjistí, že to byla péče u psychiatričky Frankie Steinové.
Obě ženy trpěly určitými obsesemi a byly šťastné, že se jich zbavily. Jenomže někdo zřejmě zneužil jejich nervové lability a rozhodl se je využít.
Zdálo by se, že jde o triviální příběh, kdyby Steinová nevyužívala metodu vymazávání nebo nahrazování paměti. Vypracovala si ji tak, že uvedla pacienty do hypnotického spánku, v němž jim jako by vymazala nepříjemné zážitky na prožité hrůzy nebo získané fóbie.
Před čtenářem se objevuje mravní problém. Je přípustné manipulovat s lidským vědomím natolik, že člověku zmizí část života, jakkoli nepříjemného? Jak je možné pak žít, když člověk neví, na co má vůbec navázat? Brian Freeman děj svazuje nejen s otázkou, zda ženy v podstatě vraždí sama psychiatrička, nebo naopak jde o jakýsi trest za to, že si sama nechala „vymazat“ část vzpomínek na okamžik, kdy její otec spadl z vysoké skály.
Autor napínavé knihy si zasluhuje pochvalu za širší vymezení témat svého psychothrilleru.
Před čtenářem totiž stojí nejen kardinální otázka, kdo je vrah a jaké byly jeho pohnutky, ale i další o oprávněných možnostech zásahu do lidského vědomí.
Může se vám hodit na službě Zboží.cz: