Odpoledne vyrazily asi tři tisícovky lidí na místo konání v průvodu z pražského Hlavního nádraží. Před halou pak bylo rušno. Jelikož fanoušci věděli, že koncert začne ve 21 hodin, posedávali na dlažbě, schodech a zídce, debatovali, popíjeli, pokuřovali a dobře se bavili. Taková atmosféra před největší českou halou nebývá ani na rockových koncertech, natož při hokejovém utkání.

Na stejném místě pak po vystoupení spočinuli fanoušci opět, a to v rámci plánované afterparty. Pořadatelé jim přistavěli chemické toalety a k vidění byly i stroje jako vystřižené z fantasy filmů.

Marpo hrál před tisícovkami lidí i na akustickou kytaru.

Marpo hrál před tisícovkami lidí i na akustickou kytaru.

FOTO: Sherwood - Petr Klapper

Marpův koncert byl zlatým hřebem párty fanoušků, kteří svou věrnost projevovali na každém kroku. V hale například kdosi vykřikl slovo „trouble“ a jiný přidal „gang“, na to se k pokřiku nabalovaly další hlasy, a tak zanedlouho skandování opanovalo celý prostor. Fanoušci také měli vlajky a trička se jmény a logy těch, na které přišli.

Už při promítání dvacetiminutového dokumentu o Marpově cestě ke koncertu v O2 areně hlasitě reagovali na skladby, které v něm byly zakomponovány. Při vystoupení pak vytvořili atmosféru, o níž si jiní čeští hudebníci mohou nechat jenom zdát. Prováděli i to, co jim Marpo a členové TroubleGangu z pódia našeptávali, a tak si v jednu chvíli všichni sedli, v jinou skoro všichni rozsvítili mobilní telefony.

Marpo si koncert užíval.

Marpo si koncert užíval.

FOTO: Sherwood - Petr Klapper

Jakmile po Marpově nástupu, kdy zpíval pouze v doprovodu kytaristy Markuse Trana, spadla opona, objevila se na pódiu kromě živé kapely (hojně pak podporované playbackem) a členů TroubleGangu i obrovská replika horní části Sochy Svobody. V tu chvíli nebylo pochyb o tom, že koncert bude především skvělá podívaná.

Socha se brzy posunula na stranu a pódiu s dlouhým molem až ke druhé straně haly vládla obrovská LED stěna vysoká skoro ke stropu. Na ní běžely povětšinou skvěle zpracované záběry, v jednom stál v nadživotní velikosti Marpo, jehož nohy začaly v závěru skladby hořet. Dvě postranní projekce to všechno doplňovaly, pyrotechnické a kouřové efekty byly nedílnou součástí koncertu, stejně jako Marpova hra na bicí.

Marpo ve vyprodané O2 areně.

Marpo ve vyprodané O2 areně

FOTO: Sherwood - Milan Říský

Hudební složka za tou vizuální nicméně zaostávala. Pravda, živá kapela byla pro žhavější koncertní výraz platná, stejně jako písničky z nové desky Dead Man Walking, které mají ve srovnání s předešlými countryrockovými jiný ráz. Pomineme-li občasné výpadky mikrofonu a třeba to, že v prostředí haly prostě nebylo všem slovům rozumět, ukázalo se, jak malou energii má rap ve srovnání se zpívanými plochami. Střelba slov zůstala jen střelbou slov, a i když se třeba v písni dělo cosi jako refrén, pořád se po dynamické stránce nic nestalo, jen se přidalo publikum.

Atmosféra v hale byla úžasná.

Atmosféra v hale byla úžasná.

FOTO: Sherwood - Petr Klapper

Jakmile však zazněla zpívaná pasáž, atmosféra setu se vyšplhala o poznání výš, dostavilo se v ní větší napětí i agresivita, zvláště hrála-li prim silná melodická linka. Byl to přece jenom koncert ve velké sportovní hale, a pojem stadiónový refrén označuje to, co v takovém prostředí funguje nejlépe.

A tak je dobře, že Marpo a TroubleGang vzali na svém aktuálním albu Dead Man Walking v potaz i zpívané party. Jejich výraz to funkčně rozšířilo, pročež cesta, na které jsou, je dobře zvolená. Tím spíš, když je zřejmé, že od hip-hopu, který ovládají technicky skvěle, neodcházejí.

Marpo & TroubleGang
O2 arena, Praha, 19. května

Celkové hodnocení: 75%

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: