Je až s podivem, jak lehkovážná tak slavná skupina je. V centru pódiového dění stáli jen bratři, zpěvák a bubeník, takže muselo být každému jasné, že drtivá většina zvuků jde ze samplů a předtočených hudebních složek. Přitom na stranách scény pracovali pomocní muzikanti, kteří zvukový rejstřík doplňovali hrou na další nástroje a byli při tom pohybově velmi energičtí.

Mohli být přizváni k těm dvěma a Thirty Seconds To Mars by na pódiu působili jako opravdová kapela. Každý přece ví, že hlavní hvězdou je Jared Leto, a tak by si muzikanti dělali svou práci, pomohli tak koncertu k lepšímu dojmu a Leto by si v klidu krok před nimi zářil. On ale nechal prostor pódia pro sebe a bratra, a jelikož zrovna neměl náladu skotačit, byla to vizuální nuda.

Thirty Seconds To Mars v Praze, ve dvou.

Thirty Seconds To Mars v Praze, ve dvou.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Tím spíš, když tato složka koncertu byla vytvořena pouze dvěma LEDkovými stěnami, jednou vzadu a druhou nad ní. Na nich byly k vidění spíše jen barvy či motivy, žádné velké grafické věci se neděly. No a po stranách nad pódiem visely dvě velké obrazovky.

Jared Leto nebyl ve velké části skladeb v dobré pěvecké kondici. Trápil se ve vysokých polohách, balancoval ve středních, a tak byl jistě rád, že se mohl opírat o vokální podkresy, které se linuly z reproduktorů.

Také s chutí vyzýval diváky, aby zpívali s ním, což oni poctivě činili. Bylo to ale i v písních, u kterých si s největší pravděpodobností přišli vyslechnout jeho na albech znělý hlas v živé verzi. Zaplatili za to ostatně vstupné. A neslyšeli nic.

Jared Leto se moc nepředvedl.

Jared Leto se moc nepředvedl.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Vybrané písně z programu koncertu také odhalily, jak monotónní tvorba kapely je. V každé se od začátku směřuje k za každou cenu zpěvnému refrénu, který má pak stadiónový charakter a s obsahem textu ambici vytvářet na tělech posluchačů cosi jako husí kůži. Jenomže když to Jared Leto neuzpívá, je to poloviční, možná třetinové, možná…

Moc hezké nebylo ani to, když Leto vyzval sedící diváky, aby se na zbytek koncertu postavili. Obvykle si totiž lidé na halových koncertech stoupají sami, pokud se jim tedy vystoupení líbí. Ti z Thirty Seconds To Mars by ale zůstali sedět, kdyby je Leto neuprosil.

Byl to špatný koncert s mnoha nepovedenými okamžiky. Ku cti je třeba přičíst oběma bratrům to, že se alespoň tu a tam zatvářili, že jim na tom, aby se večer povedl, záleží.

Thirty Seconds To Mars
Tipsport Arena, Praha, 19. dubna

Hodnocení: 30%

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: