Munzar se narodil 20. března 1933 v Nové Včelnici, dětství strávil ve východních Čechách, kde také poprvé začal hrát divadlo s hradeckým mládežnickým ochotnickým souborem. V letech 1952 až 1956 vystudoval herectví na pražské DAMU a poté nastoupil do Městského divadla v Mladé Boleslavi. Ale již po roce se stal členem činohry pražského Národního divadla, kde setrval v angažmá až do roku 1990, kdy na vlastní žádost z divadla odešel.

Chtěl být letcem a život v oblacích ho po celý život přitahoval. Stejně jako divadlo a poezie. Hned na počátku kariéry se stal symbolem své generace, jež vstupovala na jeviště v hrách Františka Hrubína či Josefa Topola, symbolem nepokorného a tázajícího se mládí. S Hrubínem, v jehož hrách Srpnová neděle a Křišťálová noc ztvárnil postavy Jirky a Mirka, ho pojilo přátelství. Vzpomínal na ně donedávna v pořadu Obleču tě do hvězd ve Viole. V Topolově Konci masopustu byl Jindřichem, po boku Romea Jana Třísky Merkuciem v Krejčově inscenaci Romeo a Julie, Švandou v Tylově Strakonickém dudákovi.

Z mladíků se ale záhy přehrál do komplikovanějších charakterů. K nezapomenutelným rolím patří jeho Arturo Ui v Brechtově Zadržitelném vzestupu Artura Uie, Krležův Leon Glembay, Bláha v Macháčkově režii Našich furiantů, Tulák v Čapkově Ze života hmyzu, Jindřich II. ve vlastní režii Goldmanova Lva v zimě A řada dalších skvělých postav.

Velké příležitosti mu přinesl i film a televize, kde hrál často po boku své ženy, herečky Jany Hlaváčové. Ztělesnil mimo jiné Leoše Janáčka ve filmu Lev s bílou hřívou, populárním se stal v televizním seriálu Synové a dcery Jakuba Skláře. Je nositelem Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v činohře i Ceny Františka Filipovského za umění dabingu. Herectví se věnuje i jeho dcera Barbora.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: