Hlavní obsah

RECENZE: Korektní slátanina Black Panther uvízla v 60. letech

Novinky, Stanislav Dvořák

Black Panther, jakýsi černošský Superman, se poprvé objevil v komiksovém sešitku v roce 1966. Hollywoodští tvůrci po půl století pocítili potřebu zvěčnit ho celovečerním filmem a učinili tak. Nabubřele a pateticky. To, co mohlo být progresivní před půl stoletím, je dnes už jen otravné.

Black Panther (2018) TrailerVideo: Falcon

 
Článek

Pohádka začíná kdesi uprostřed Afriky. Tam se skrývá maličká technologicky vyspělá země Wakanda, která vlastní tajemnou látku vibranium, zdroj olbřímí energie. T’Challa neboli Black Panther (Chadwick Boseman) se po smrti svého královského otce musí vrátit do Wakandy, aby převzal trůn. Dozvídá se ale, že jeden zlosyn se dostal ke kusu vibrania a je třeba jet do Koreje. S pomocí sestry a ex-přítelkyně se tam vypraví a bojují, aniž by tušili, že je čeká mnohem horší válka uprostřed vlastní rodiny, která samozřejmě – jako vždy v komiksových filmech – skrývá strašlivé tajemství a brzy budeme zase řešit, kdo je čí otec, strýček, babička a podobně.

Režisér Ryan Coogler dostal solidní rozpočet na triky, kostýmy a kamery, takže si divák užije spoustu pestrobarevných a choreograficky vybroušených rvaček či létajících udělátek a přestřelek. Najít vizuální styl nedalo moc práce – prostě vykrádají různé africké kmeny a lokality. Žádné herectví se přitom nekoná, jde o akční film.

Foto: Falcon

Důležité jsou ve filmu agresivní ženské postavy.

Foto: Falcon

Bitka o královský trůn Wakandy

Vyzdvihnout je možné soundtrack, který tvoří slušná směsice funku, hip-hopu a world music. Africká hudba se ve filmech používá málo a je to docela škoda.

Povrchní agitka 

Jinak je myšlenkově mdlý povrchní snímek v podstatě jen schematickou a nudnou slátaninou z útržků Supermana, Star Wars a Pána prstenů. Místo prstenu, který vládne všem, nasadili vibranium, místo impéria jsou zlí běloši.

Postavy jsou ploché a brutálně naivní scénář plný klišé považuje diváka za oligofrenika. Celkově působí jako z 60. let minulého století, včetně polopatických řečí nad exponáty v muzeu (Britové jsou zlí, protože kolonizovali a ukradli Afričanům sekyrku a oštěp). Vážně? Britové kolonizovali a kradli? No teda, to jsou nové myšlenky!

Film se snaží tak průhledně poučovat, až je k smíchu. Natluče zpozdilým divákům do hlavy, že černé ženy jsou silné, moudré a emancipované a migrace je prima. Následuje smíření rozhádaných (zcela nevěrohodné) a bouřlivý happy end.

Black Panther je jen další komerční dílko, které se snaží hrát hru na otevírání vážných témat, ale nemá na to. Místo hlubšího hledání odpovědí nabídne podívanou pro 5leté děti – 3D meganosorožce a zápasy chlápků v přiléhavých kožených kostýmech, kteří vypadají jako Catwoman. Kvalitního (úmyslného) humoru je ve snímku pomálu. Ten neúmyslný rozdává plnými hrstmi.

Celkové hodnocení: 50 % 

Reklama

Výběr článků

Načítám