„Asi přede dvěma měsíci mu v nemocnici operovali kýlu a už si ho tam nechali na LDN. Měl delší čas Alzheimera, a jak říkal ve čtvrtek doktor, strašně rychle sešel, dostal kolaps a následovala zástava srdce. Což byl konec,“ sdělil bratr Jiřího, známý advokát Stanislav Devátý. Pohřeb bude mít Jiří Devátý 1. února ve 13 hodin na Lesním hřbitově ve Zlíně.

Pro řadu přátel to je při Devátého nedožitých 64. narozeninách nečekaná zpráva. „Jirka se zasloužil o rockovou kulturu ve Zlíně. Bylo mi ctí pod ním sloužit v Golemu v těch nejlepších dobách 1997 až 2003. Bohužel už to znovu nerozjedeme, jak mi často sliboval,“ uvedl na sociální síti Facebook známý zlínský rockový DJ Rock Pilot Petr Zemlák.

Do klubu dostal světové hvězdy

Během nejlepších let Golemu se v klubu vystřídalo nepřeberné množství kapel a muzikantů známých nejen na domácí, ale i světové scéně. „Hráli zde Roger Chapman, The Animals. A co bylo skoro až neuvěřitelné, Jirka dostal do tohoto prostoru i B. B. Kinga. Ten na adresu klubu s úsměvem prohlásil, že ještě nikdy nehrál na pódiu, kde je uprostřed sloup,“ řekl Devátý k jednomu z nejlepších a nejuznávanějších bluesových umělců všech dob. S ním si ve Zlíně při největším tuzemském festivalu bluesové hudby Golem Blues Fest 2000 zahrál i přední český kytarista Luboš Andršt.

Golem a osobu Jiřího Devátého si oblíbila i česká punková klasika, kapela Tři sestry. Někdejšímu majiteli klubu vzdala hold písní Jirka Deváté, která se objevila na albu Soubor kreténů. „Smažené tvargle, zadušané vajgle. Tak to chodí ve klubu Jirky Devátého,“ zpívá Lou Fanánek.

Osudným se Devátému podle některých jeho přátel stala vášeň pro hazardní hry, která jej dostávala do finančních problémů. To mělo po roce 2000 za následek i problémy s bratrem, se kterým byl i v soudních sporech kolem vlastnictví budovy tržnice, ve které se nacházel klub Golem.

Lou Fanánek Hagen o Jiřím Devátém a písni „Jirka Deváté”
V celé písničce jsou uvedené zážitky, které jsme měli ve zlínském rockovém klubu. To pro nás byla hlavní událost za celej rok, že jsme hráli v Golemu. Bylo to bezvadný.
Ten klub byl svého času ojedinělý. A do teďka jsem se s podobným, myslím, nesetkal. Že by byla šatna hudebníků hned za pódiem. To bylo úžasné. Zároveň jsme měli docela velkorysé občerstvení a po koncertech bývaly s Jirkou skvělé večírky.
Do vířivky za pódiem jsme si nanosili pití, cigára a doutníky a s Jirkou jsme tam kouřili. V devět ráno mě jednou Jirka budil v ledové vodě a se svým moravským přízvukem říkal: „Fandó, tady nemožeš spát.“ To jsou prostě věci nepřenosný.
Tam hrál i B. B. King a další. Svlékl se tam donaha (na pódiu před fanoušky) Richard Müller. Je to kus historie spojené s obrovskými zážitky.
A v Jevanech mám dodnes na Jirku jednu vzpomínku, v baráku na krbu. Jirka nechal vyrobil více malých hliněných Golemů, které rozdával svým známým kamarádům. Je pro mne cennější, než jakákoliv hudební soška, kterou jsem stejně žádnou nedostal. Já mám Golema a jsem za to rád.