Konstatovat, že se Mandrage na v pátek vydané desce vrátili ke kytarovému zvuku, je správné, leč ne zcela vyčerpávající. Jednak při návratu neminuli elektronické zvuky, které na desce tvoří potřebný tmel, a také pro ně není kytarová hra jen argumentem pro definici celku, nýbrž tvárnou a funkční hmotou.

Byť se plzeňská pětice na dva roky starém počinu Potmě jsou všechny kočky černý uchýlila k popovému zvuku s tanečními prvky evokujícímu střední proud osmdesátých let, na novince vykouzlila sound, který je pro ni v běhu času logický, tedy charakteristický. Jednu jeho část tvoří rukopis skladeb, druhou hravé aranže, další stále se zlepšující zpěv Víti Starého.

V jeho hlase je dnes škála emocí, od hluboce sebeobnažujících a naléhavých (Apolinář) přes něžné (Díky tobě, Motýli), upřímné (Herečky) až po nabíjející optimismem (Endorfiny, Slečno, já se omlouvám se). Na žádné z předcházejících desek nebyl Starý tak tvárný, nyní tou vlastností spoluvytvořil tvář kapely.

Plzeňská skupina Mandrage.

Plzeňská skupina Mandrage.

FOTO: Tomáš Gál

Zmíněná pestrost samozřejmě promlouvá i z písniček. K jejich podobně pojmenovatelným vlastnostem přidejme ještě nebývalou vyrovnanost. Asi by se album obešlo bez dryáčnické Honolulu nebo punkem dýchající coververze Malí s*áči v nás (z repertoáru Zuby nehty), protože poněkud zlehčují propracovanost zbylých. Ty nicméně mají pevné místo a při přibývajících posleších odkrývají drobné nuance, z nichž jsou také spleteny.

Kolekci prospělo i to, že není jen autorským dílem kytaristy Pepy Bolana, jenž se podepsal pod drtivou většinu písniček na předešlých počinech. Přidali se i někteří ostatní včetně producenta Armina Effenbergera, což osvětluje rostoucí vyzrálost tvorby, kterou podpírá i prvek různorodosti.

V textech nepadli Mandrage pod laťku, kterou si nasadili na předešlé desce. Nejsou to, pravda, zhudebněné básně, ale v ranku pop rocku, ve kterém se tihle muzikanti pohybují, jsou uspokojivé. I s tím, že některé rýmy a obraty jsou kapku těžkopádné.

Po půlnoci je album, jež je dalším krokem Mandrage na cestě různorodostí hudebního světa. Inspirují se v něm, nacházejí nové horizonty, přitom mají natolik pevný základ, že se v něm opět neztratili.

Mandrage: Po půlnoci

Universal Music, 39:22

Celkové hodnocení 80 %

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: