Co je v mezinárodním kontextu předností krátkých filmů do třiceti minut proti těm celovečerním, že se jich hlásí do soutěže pravidelně tolik?

Množství je dáno tím, že natočit krátký film je jednodušší, rychlejší a svobodnější než natočit film celovečerní. Ve světě také často platí, že k celovečernímu filmu se nedostanete, pokud nemáte na kontě krátké filmy. Připočtěte k tomu zlevnění technologií, větší možnosti financování a více festivalů, televizí a platforem, které krátké filmy chtějí. Důvodů, proč točit krátké filmy, je prostě spousta. A naše čtyři bloky Mezinárodní soutěže, ve které je dvacet filmů ze šestnácti zemí světa, to dokazují.

Letos poprvé budou soutěžit v Národní soutěži i české filmy. Znamená to, že krátké filmy získávají u domácích tvůrců oblibu, nebo jsou to stále převážně filmy studentské?

Celosvětová produkce krátkých filmů je obrovská a studentské tvoří v nabídce, kterou festivaly běžně posuzují, jen malou část. Bohužel v Čechách krátké filmy stále vznikají hlavně jako studentská cvičení, a to přesto, že už několik let existuje i možnost získat finanční prostředky od Fondu na podporu kinematografie a České filmové centrum se snaží tlačit domácí produkci na světové festivaly.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Z nějakého důvodu tady stále nějak chybí ambice, pracovitost nebo sebedůvěra. Každopádně pořadatel Festivalu krátkých filmů Praha, společnost Filmservis, která pořádá i MFF Karlovy Vary, jednoduše chce, aby je mohli vidět diváci v kině. Nemá samozřejmě smysl točit filmy, které nikdo nevidí. Vznik Národní soutěže znamená to, že chceme, aby byla pro české filmaře ještě zřetelnější motivace krátké filmy točit.

Novinkou je i VR zóna. Můžete fenomén virtuální reality a krátkého filmu přiblížit?

Technologie dosáhly potřebné úrovně a zlevnily na přijatelnou míru, která nebrání ani tvorbě projektů tohoto typu. Krátké filmy se ideálně hodí k experimentování, takže spojení VR a krátkých filmů se přímo nabízí. Důkazem relevantnosti tohoto tématu v současném filmovém světě je i fakt, že festivaly Cannes, Benátky nebo Sundance mají už vlastní přehlídky a soutěže VR projektů.

Virtuální realita poskytuje úplně nové možnosti a novou kvalitu diváckého zážitku, takže se snažíme držet krok s dobou a dát našim divákům možnost udělat si představu o těch nejzajímavějších VR projektech, které momentálně hýbou světem.

Technologiím a vizím budoucnosti se v programu festivalu věnují i další bloky…

Možná je to něco, co mladé filmaře zajímá, protože v tom prostě žijí a všímají si, že se věci proměňují. Ze sekce Světy zítřka, v níž jsou filmy, které lze onálepkovat žánrem sci-fi v nejširším slova smyslu, se postupně stala jedna z pravidelných sekcí festivalu.

Naopak v programu s názvem #followme jsme vlastně poprvé poskládali filmy, které si pohrávají s tématem sociálních sítí a jejich vlivem na nás.

Proč jste si pro letošní poctu vybrali reklamní společnost Stink?

Pro svou kreativitu a vizionářství patří mezi nejoceňovanější produkce reklamního světa, navíc ji před dvaceti lety v Londýně založil Čech Daniel Bergmann. Během své existence vytvořila stovky reklam a videoklipů, které posbíraly ohromující množství cen, a pomáhala redefinovat pohled na reklamu, která může být víc autorským krátkým filmem než povrchním ukázáním produktu s písničkou.

K tomu koprodukovala dva celovečerní filmy, televizní sérii a několik krátkých filmů. Od samého začátku pro ni pracuje třeba i Ivan Zachariáš, mimo jiné spoluautor znělek karlovarského festivalu.

Zlaté glóby byly nejen cenami, ale celou atmosférou výrazně zaměřeny na problematiku žen. Vy máte sekci nazvanou Muž – návod k použití. O čem vypovídá?

Vidíte, tahle souvislost nás nenapadla. Ne, není to myšleno jako vzpoura nebo pokus o politickou nekorektnost. Tenhle program vznikl tak, že se nám sešlo několik filmů, které se nám moc líbily, a všechny nějakým způsobem mluvily o mužích a jejich světech. Když jsme je dali k sobě, vytvořily hezkou zprávu o tom, jak složité a křehké jsou. Příští rok bude adekvátní ženská verze, slibuji.