Neplýtvá ani dějovými odbočkami, ani výpravou, ale ani všemožným pitvořením v bizarních kostýmech, k němuž tu a tam tvůrci pohádek sklouzávají, když už nevědí, co by si počali, aby vyrobili košatější a atraktivnější podívanou.

Zkrátka letošní pohádka byla z těch skromnějších a odehrávala se na důvěrně známém půdorysu oblíbené české klasiky, kdy čert může být i dobrák a nešikovný hejhula a kdy pekelné síly dbají především na spravedlnost a pečlivě evidují veškeré hříchy i hříšky smrtelníků. A jak se ukáže, v Nejlepším příteli dozorují také nad proviněním samotných rohatých.

Povědomým motivem, známým už od Boženy Němcové, je i přátelství mladíka s čertem, jenže tady přijde dřevorubec Zdeněk Piškula ke spojenectví s čertem Markem Adamczykem nikoli ze zoufalství jako selský synek Petr Němcové, ale vlastně pouhou náhodou, když mlsný a zvědavý rohatec okrade chudáka se sekyrou o poslední chleba s tvarohem. Také lakomý sedlák se selkou, kteří dřevorubci nezaplatí za práci, připomenou stejný zdroj u Němcové, protože Petra, který našel spravedlnost až v pekle, okradla jeho hamižná macecha.

Pohádková novinka se na těchto základech pokouší rozvinout vlastní historku o vzniku zvláštního mužského přátelství. Nicméně příliš brzy to vzdá – a ty dva vrhne do náruče komtesky s kuchařkou, načež zamíří k moralitě o podstatě přátelství a sklouzne do roviny pohádky pro nejmenší.

Jednu z mála příležitostí vnést do příběhu i situační komiku přináší vychytralý nápadník komtesky ze zámku, o niž usiluje také Ondra, a proto divák trochu toho přehnaného pitvoření jeho představitele Ondřeje Sokola spíš odpustí. Režisér s citem pro situaci navíc nedovolí, aby ji mazaný ženich zcela ovládl.

Ústřední dvojice, jejíž příběh není až tak nosný, tak dostane v nápadníkovi a lakomém knížeti aspoň nějakou protiváhu. Filmu svědčí i tempo, které brání, aby se začal nepříjemně vléct, ačkoli o akci je tu taky nouze.

Nejlepší přítel tedy sice neurazí, ale provází ho vtíravá myšlenka, že tato pohádka možná měla i vyšší ambice, jenže kdovíproč zůstala někde na půli cesty.