Článek
Již 15. prosince se ale kapela vrátí. První koncert po pauze odehraje shodou okolností v Paláci Akropolis.
„Lidsky jsme se nerozešli ve zlém. Kapela ale invenčně vyhořela, což bylo dáno i tím, že jsme všichni vedle muziky věnovali spoustu času své práci. Lhal bych, kdybych řekl, že jsme nikdy nesnili o tom, živit se muzikou. Neměli jsme k tomu ale dostatečnou kuráž. Pokud člověk chce být opravdovým rockerem, není třeba jen špičkově kalit a umět balit holky. Na prvním místě musí být stoprocentní láska k hudbě a tu jsme bohužel neměli,“ říká Právu zpěvák Czenda.
Když tedy před nějakými šesti lety Post-It zjistili, že jako skupina ztrácejí sílu, řekli si, že se rozejdou. Změny v sestavě nepřipadaly v úvahu, protože ti čtyři jsou kamarádi na život a na smrt.
„Kluci pak respektovali, že zpívám se Support Lesbiens, a na našich přátelských schůzkách jsme se první dva tři roky o návratu Post-It vůbec nebavili. Potom jsem ale začal vysílat signály, že má spolupráce se Support Lesbiens skončí, protože jsem v ní nenacházel to, co bych nacházet chtěl. V tu chvíli jsme se začali o našem návratu bavit. S podmínkou, že se sejdeme v té sestavě, ve které jsme se rozešli,“ vysvětluje Czenda.
Pohled do budoucna mají ale tak trochu zastřený. „Vracíme se do undergroundu, na klubovou scénu, tedy tam, kde jsme vždy nacházeli svou sílu.“ tvrdí Czenda. „Přestože jsem byl v podstatě jediný z kapely, kdo se v posledních letech hudbě věnoval, klubovou scénu jsem moc nesledoval a přiznávám, že ani já nevím, do čeho jdeme. Vím jen, že se za těch pět let změnila forma kontaktu kapel s fanoušky, kterou budeme muset vybudovat. Zaplaťpánbůh stále fungují některé skupiny, s nimiž jsme před lety hrávali, což bereme jako základ.“
Ambice v podstatě příliš velké nemají. „V první řadě si to chceme pořádně užít,“ přiznává Czenda. „Jsme staří vlci a máme už v hlavě srovnáno, co od svého koníčka, kterým je hudba, můžeme reálně očekávat. Zároveň chceme vytvořit hudební dílo, které si jako kapela dlužíme a na které budeme pyšní nejenom my, ale i naše děti.“
Plánují skládat nové písničky s českými texty. Nehovoří zatím o dalším albu, protože vědí, že doba přeje spíše jednotlivě vypouštěným skladbám.
„V šuplíku máme mraky písní. Řada z nich už není z různých důvodů použitelná, ale asi na deseti můžeme klidně pracovat. Možná se nám podaří jednu do koncertu v Paláci Akropolis dodělat a zazní na něm. Text k ní je trochu angažovaný,“ přiznává Czenda.
V příštím roce chtějí koncertovat, objevit se na některých letních festivalech a také vyslat do světa nové písničky.
„Nechceme si dávat žádné cíle, protože jsme natolik volnomyšlenkářská kapela, že by nás svazovaly. Chceme hrát na akcích, které budou stát za to, a chceme se bavit,“ uzavřel pro Právo Czenda.