Hlavní obsah

RECENZE: Loutková Lajka na vlnách podivna

Novinky, Stanislav Dvořák

Pokud se film prezentuje jako „loutkový sci-fi muzikál“, vyvolává to už předem pobavení a jisté naděje. Lajka Aurela Klimta je ale především podivně nevtipná a zdlouhavá.

Foto: A-Company CZ

Loutková Lajka

Článek

Fenka Lajka je sovětskými vědci vystřelena do vesmíru. Brzy se tam dostanou i jiná zvířátka a skončí na tajemné planetě, která připomíná ráj. Dokonalou planetu může zkazit jen jediné – příchod chamtivých lidí, což se také stane.

Samotné loutky a prostředí planety jsou hlavním plusem celého filmu. Zde se autoři skutečně vyřádili. Poměrně originální, často ošklivé, směšné, různě pokřivené a bizarní figurky si divák bude pamatovat mnohem déle než samotný příběh. Mírný úsměv vyvolá také sovětská kosmická raketa se svými hejblaty, počítadlem a skříňkou, kde leží srp a kladivo.

Scénář Lajky připomíná minihistorku roztaženou do hodiny a půl. Příběh o vesmírné vzpouře zvířátek proti chamtivým lidem se odvíjí srozumitelně, zřejmě i pro malé dítě, a mohl být skvělou krátkou pohádkou na dobrou noc. Jako půlhodinovka perfektní, jenže ono je to třikrát delší. Palčivý problém představuje střih – téměř každá scéna je trochu delší, než by měla být. Dialogy postrádají vtip, pointy se nekonají. Mluví se převážně zbytečně, popisuje se zjevné.

Foto: A-Company CZ

Zvířátka na tajemné planetě

Nepochopitelná absence humoru loutkovou Lajku zabíjí. Superrychlé gagy jako z amerických filmů se snad ani nedaly čekat, ale tady nedojde ani na slovní humor. Písničky jsou zoufale ubíjející, jedinou výjimku představuje píseň úchylného sexuálně náruživého mimozemšťana. Jinak divák nemá mnoho příčin k smíchu. Vtipných narážek na absurditu sovětské reality, které se vzhledem k tématu přímo vnucují, je minimum.

Člověk může mít nejlepší animátory nebo loutkáře na světě, ale pokud nemá výborného scenáristu, vše jest marnost.

Celkové hodnocení: 55 %

Reklama

Výběr článků

Načítám