Článek
Před vydáním desky s vánočními písněmi jste nekoncertovala. Co bylo příčinou?
Pokusím se to říct ve zkratce. Loni v srpnu jsem otěhotněla. Později jsem se šla projít se svým tehdejším manželem do lesa, on tam kopl do sršního hnízda a ti mě pobodali. Měla jsem prudkou alergickou reakci, a když jsem pak jela na křest alba, začala jsem krvácet. Odvezli mě do nemocnice a já bohužel o dítě přišla. Potom mi zemřela maminka, měsíc poté tatínek a mezitím jsem se ještě rozvedla. A z toho všeho jsem přišla o hlas.
Bylo to nejhorší období ve vašem životě?
Zažila jsem už horší.
Proč jste se rozhodla vydat vánoční album s původními, především svými písněmi?
Po vydání alba Marathon a poté, co jsem prožívala ty nehezké věci v soukromí, jsem si chtěla kolem sebe vytvořit něco hezkého. Rozhodla jsem se tedy vydat vánoční album, protože sváteční melodie mi připadají dostatečně hezké na to, aby člověku bylo lépe. Navíc mám Vánoce velmi ráda, vždycky se na ně těším, zvlášť od té doby, co mám děti.
Ale ono to dost vyplynulo samo. Když jsem napsala první písničku Studna v poušti, napadlo mě, že bych mohla vytvořit celé vánoční album.
Nesáhla jste po žádném tradicionálu, což by se nabízelo...
Tradiční vánoční písničky už nazpívala spousta interpretů a mnozí to udělali krásně. Mě spíš zajímalo, co k tomu tématu dokážu jako autor říct já. Přijala jsem to jako docela zajímavý úkol, protože mě vždycky baví dělat nové věci. Navíc jsem v té době psala texty pro album Bílé Vánoce II. Lucie Bílé, takže jsem vlastně pracovala na dvou vánočních deskách.
Ve vašich textech na albu Studna v poušti jsou příběhy, ve kterých se tematicky neopakujete. Jak se k vám ty příběhy dostávaly?
Bylo to docela náročné a opravdu jsem se hlídala, aby se témata neopakovala. Pro Lucii Bílou jsem psala texty vycházející z překladů amerických a anglosaských tradicionálů nebo písniček, které zpíval například Frank Sinatra. Při tom jsem se držela témat, která byla v původních verzích textů. Psala jsem pro ni i původní text pro koledu Marie a svatá Anna, kterou na její desce zpíváme jako duet. V něm jsem si vymyslela téma, jež jsem v žádném tradicionálu neobjevila, sice rozhovor mezi Pannou Marií a její matkou svatou Annou. Tím jsem vánoční téma rozšířila od narození Ježíška na celou rodinu.
Obal nového alba.
Studovala jste si historii Vánoc a zvyky?
Nestudovala, stačily mi na to znalosti, které jsem načerpala během svého života. Myslím si, že se v tom každý člověk docela orientuje.
Proč album Studna v poušti vyšlo už v září, tedy poměrně dlouho dobu před Vánocemi?
Protože jsme ho začali točit už loni. Potom jsem ale přišla o hlas a nemohla jsem je nazpívat. V létě jsem se pak k práci vrátila, chtěla jsem mít hotovo, protože už mám materiál pro další desku, kterou bych chtěla vydat na jaře. Potřebovala jsem mít čistý stůl a začít pracovat na dalších věcech.
Zařadila jste písně z alba do svého koncertního programu?
Některé ano, především ty, které nejsou vyloženě vánoční – Madonu a Botticelliho a Studnu v poušti. Myslím si, že to jsou písničky, které se mohou hrát i při jiných příležitostech, třeba i na Velikonoce. Vánoční koncertní program jsme s muzikanty z mé kapely nepřipravovali, protože by to bylo produkčně velice náročné. Těsně před Vánocemi ale nejspíš do repertoáru zařadíme ještě nějaké další koledy z alba.
Budete si letos doma na Vánoce pouštět své sváteční album?
Myslím, že na to dojde. Mé děti ho mají rády, takže si určitě společně nějakou písničku z něho zazpíváme. Mám ale samozřejmě i jiné favority a asi si pustíme i nové vánoční album Lucie Bílé. Hrozně ráda v těch časech také poslouchám barokní hudbu.
Byla byste ráda, kdyby se nějaká písnička z vašeho alba dostala ve vánoční době do programu českých rádií?
O tom jsem nepřemýšlela a moc mě to nezajímá. Mnohem důležitější pro mě je, že se mi ozývají lidé a říkají, že si ty písničky rádi zpívají v rámci svých aktivit, ať už jde o církevní sdružení, nebo sbor kdesi v Českém ráji. Ozvali se mi i učitelé z hudebky v Berouně, jejíž sbor na albu zpívá, že by rádi některé písničky představili ve svém podání.
Hovořila jste o tom, že na jaro chystáte další album. Bude opět monotematické?
Bude. Jako dítě jsem jezdila s rodiči na čundry, už v prenatálním stavu, a tak jsem se rozhodla vydat desku, která by se mým rodičům určitě líbila. Zároveň chci vzdát hold všem autorům indiánek, které jsem ve svém dětství a pubertě četla. Napsala jsem tedy také takovou malou indiánku a k tomu písničky, které se stylově pohybují kdesi mezi folkem a country. V podstatě to jsou písně k ohni.
Pracujete i na dalších projektech?
Symfonický orchestr Českého rozhlasu mě požádal o přípravu večerního programu. Připravuju pro něj melodram o Anitě Garibaldi, což je téma, které jsem vyhmátla ze svého alba Marathon. Její příběh je velmi zajímavý, její osobnost poutavá, ale u nás o ní prakticky nikdo neví. Píšu také scénickou hudbu pro divadlo v Mladé Boleslavi do hry o svatém Vojtěchovi a chystám muziku pro audioknihu na téma Trojská válka. Je toho poměrně dost.
Může se vám hodit na službě Zboží.cz: