Hlavní obsah

RECENZE: Mečiar. Ledová sprcha pro ty, kteří mají iluze o politicích

Novinky, Stanislav Dvořák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Stručný, úderný a osobně pojatý dokumentární film Terezy Nvotové o bývalém slovenském premiérovi Vladimíru Mečiarovi by se měl vysílat na školách. V ČR málokdo ví, co se přesně dělo v mafiánských 90. letech na Slovensku, a nejmladší generace už neví vůbec nic.

Foto: HBO

Neublížil som! Mečiar byl velký herec, emocemi zaujal prostý lid.

Článek

Tereza Nvotová má k Mečiarovi osobní vztah. Jako malá si na něj hrála, postupně ale začala zjišťovat, že ne všechno okolo něj bylo v pořádku. Tak se rozhodla vzít kameru a vyrazila do jeho vily. Důvod, proč film funguje i mimo Slovensko, spočívá v tom, že Mečiar je skutečně klasik, archetyp, pokud jde o středoevropské populisty. Nejdřív komunista, který podle svědků zastrašoval dělníky ve fabrice, pak se bleskově přerodil v devadesátkového populistu a nacionalistu (pravděpodobně ne upřímného, prostě se to hodilo).

Je však ještě křiklavější a šílenější než naši čeští „dárečkové“. Na první pohled je Mečiar poměrně agresivní a místy má primitivní chování (viz slavná výhrůžka reportérovi „takú ti jebnem!“), ale vždy byl velmi vychytralý.

Nvotová ve filmu často ukazuje, jak manipuloval nejjednoduššími vrstvami obyvatelstva. Slovenské babičky si tehdy skutečně nosily svatý obrázek a Mečiara.

Film také dokumentuje, že už od začátku Mečiarova politika neměla žádný obsah, jen se chtěl nacpat do funkcí. Na chvíli ho pak vystrčili ze dveří, ale nezmar Mečiar se zase vrátil oknem.

Foto: Ivan Vilček, Právo

Hlavní sídlo Mečiarlandu

Nebylo lehké se ho zbavit. Jak vypovídá pamětník Petr Pithart, měl na spoustu lidí „kompro“. Když zjistil, že má estébáky ve vládě, vůbec mu to podle něj nevadilo. Nic neřešil, může se to hodit k vydírání do budoucna. Film klade zajímavé otázky - jak je možné, že se Mečiar už od začátku vyznal na ministerstvu vnitra? Věděl, kde jsou archívy, estébáci, všechno.

Škoda, že hovorů se současným Mečiarem se do filmu dostalo málo, chtělo to ptát se víc a snad i agresivněji. Starý Mečiar se tváří jako smířlivý dědeček Hříbeček, ale pod slupkou se skrývá zkušený kamuflážník. Na otázku, kdo zorganizoval únos syna slovenského prezidenta, tvrdí, že to nebyl on, ale kdo to tedy byl, prý „nemůže říct“.

Mečiar je velký herec, naopak překvapivě upřímně ve filmu hovoří volební PR manažer, který vysvětluje, že na Slovensku volby může vyhrát kdokoliv, pokud má tři milióny eur. Ovšem když máte hezkého leadera, tak to může být trochu levnější. Paralela se současnou politikou v závěru filmu je chytrá a smutná. Fico? Babiš? Ano, takoví „Mečiar light“.

Celkové hodnocení: 75 %

(Film Mečiar uvádí HBO a také festival dokumentárních filmů Jihlava.)

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám