K oblíbeným u diváků patří hlavně hudba a film. Na jaké koncerty a pořady se můžou na podzim na Artu těšit? A co zajímavého jim nabídnete z filmové produkce?

Máte pravdu, že diváci jednoznačně preferují zážitky, a ty jim dopřejeme. Žádný jiný tuzemský kanál nenabídne například open-air koncert Anny Netrebko a jejího manžela Yusifa Eyvazova z berlínského Waldbühne krátce po jeho konání.

Přineseme letní koncerty Vídeňských filharmoniků a unikátními záznamy připomeneme čtyřicet let od úmrtí operní hvězdy Marie Callasové. Našim divákům zahraje fenomenální klavírista Lukáš Vondráček, ale i legendy rocku The Police nebo Metallica. Posílíme i přímé přenosy.

V rámci Zlaté Prahy odvysíláme živě operu Bohuslava Martinů Juliette z Národního divadla nebo večer Adama Plachetky a jeho hostů. I nadále hodláme preferovat uvádění filmů v jejich původním znění, což se týká i jakéhosi minifestivalu filmů jednoho z nejvýznamnějších evropských režisérů Akiho Kaurismäkiho.

Letos oslaví padesát let od svého vzniku brněnská scéna Husa na provázku a uplyne sto deset let od založení pražského Divadla na Vinohradech. Jakým způsobem obě divadla připomenete?

Obě dostanou ve vysílání velkorysý prostor. Dva velké dokumentární cykly o jejich historii doplní dva přímé přenosy. Na začátku září z Brna inscenace Lásky jedné plavovlásky – plavovlásky jedné lásky a pak 24. listopadu, tedy na den přesně po sto deseti letech od prvního představení vinohradského divadla, živě původní hra Pavla Kohouta Hašler… Kromě toho samozřejmě odvysíláme i řadu divadelních záznamů z archívu.

Výtvarné umění včetně architektury patří naopak k těm, kterým se asi všude na světě televize věnují méně, a bývá pro ně i obtížnější najít vhodný a atraktivní přístup. Jak hodnotíte dosavadní nabídku ČT Art a co nového chystáte?

I když výtvarné umění nemá výhodu živých představení či koncertů, jeho podíl ve vysílání rok od roku stoupá. Nemám na mysli jen pravidelný měsíčník Artmix či spoustu příspěvků v Událostech v kultuře, kde mimochodem výtvarné umění procentuálně ostatní žánry převyšuje, ale i spoustu dokumentárních cyklů zejména z produkce francouzsko-německého kanálu Arte.

Na podzim chystáme cyklus Orbis Artis s portréty několika současných českých výtvarníků. Je skvělé, když se podaří najít takový klíč, aby divák neměl u pořadů o výtvarném umění či architektuře důvod přepínat. Proto se těším na podzimní premiéry Šumných stop Davida Vávry, tentokrát z Rumunska, a zvědavý jsem i na to, jak téma architektury z let 1958 až 1989 pojme a představí Vladimír 518. Jeho cyklus odvysíláme příští rok.

Velké množství aktuálních kulturních událostí a fenoménů dovedou na ČT Art postihnout dva diskusní pořady, Jasná řeč Josefa Chuchmy a Konfrontace Petra Fischera. Bude se s nimi publikum setkávat i nadále?

S oběma pořady na podzim počítáme. Vnímám jako nesmírně důležitý úkol ČT Art zaznamenávat, komentovat a kriticky hodnotit aktuální kulturní události, dávat prostor různým osobnostem umělecké scény, osobnostem, které mají co říct a zajímají naše diváky s chutí přemýšlet. Je to podstatná složka programu a umím si dokonce představit, že ji ve vysílání v budoucnu ještě posílíme.

Druhou oblastí, na niž bych chtěl klást větší důraz, je zachycování živého umění. To je sféra, kde má ČT art rovněž nezastupitelnou roli, jak ve vztahu k současným divákům, tak ve vztahu k nadcházejícím generacím.

Jaké máte představy o budoucím rozvoji stanice?

Stali jsme se respektovanou součástí nabídky programů České televize a dosahujeme takřka stejného podílu publika jako zavedené evropské kulturní stanice typu Arte či BBC4. Nabízíme kvalitní alternativu a přinášíme pořady, které žádný tuzemský kanál nevysílá. Za svůj úkol považuji zejména to, abychom umění nejen představovali, ale i posilovali způsob, jak to dělat. Zkrátka abychom využívali moderní, kvalitní, a přitom sdělné formy, tak abychom v divácích probouzeli touhu po kulturních zážitcích i chuť něco se dozvědět.