Krále Leara a Kalibana jste si vyzkoušel i v angličtině; z Leara jste v ní nastudoval úryvky, Kalibana jste anglicky hrál v inscenaci The Guthrie Theater. Co pro vás po letech strávených v anglicky mluvící zemi znamená zahrát si Shakespeara v češtině?

Miluji Shakespeara. V divadelním kroužku Nerudova gymnázia mi svěřili roli Olivera v komedii Jak se vám líbí. V šedesátých letech jsem v Národním divadle v překladech E. A. Saudka a Zdeňka Urbánka hrál v řadě inscenací Shakespearových her, Romea v legendární inscenaci Otomara Krejči ve skvostném překladu Josefa Topola.

Na Pražském hradě jsem měl tu čest říkat Leara ústy Martina Hilského. Ale mezi námi, učím se anglicky pasáže z her, o kterých dobře vím, že je nikdy nebudu hrát. Učím se je pro radost. Učím se je pro pořádek. Učím se je pro dobré svědomí.

Shakespearovy Sonety, které ve vašem podání v Poctě Shakespearovi rovněž zazní, sledují témata jeho her v hutné zkratce. Jak je vnímáte jako herec s bohatou zkušeností s jejich autorem i s velkým citem pro jazyk a poezii?

Sonety pro mě objevil profesor a básník Martin Hilský. Šprtal jsem se je z ručně psaných taháků nastrkaných do kapes trenýrek při mém ranním běhání. Jejich forma vyžaduje neúprosnou přesnost. V noci jsem se probouzel, nevěděl jsem, jak dál, vstal jsem a vyhledával verše na počítači. Říkal jsem si: „Ty bloude, ty se jich učíš jen šest, jak bezesné noci musel mít Martin Hilský, když jich přeložil sto padesát čtyři!“

Jakým zážitkem pro vás byla a je spolupráce s Martinem Hilským?

Radost. Radost a pocta.

Z Nejvyššího purkrabství se letos z důvodů rekonstrukce stěhujete do Královské zahrady před Míčovnu. Je pro vás Pražský hrad mimořádným prostorem, který divákům i hercům umocňuje Shakespeara?

Hrát hru napsanou v roce 1608 před zdí postavenou v roce 1541 skrývá jakési intelektuální napětí. Ale říkám si, že slušný herec by měl umět říkat Shakespeara před kteroukoliv zdí.

Cítíte po letech strávených za oceánem rozdíl v přijímání Shakespeara českými a americkými diváky?

Shakespeare je básník demokratický. Milovaný všemi generacemi, všude na světě a ve všech jazycích. I těmi, kteří jeho verše vnímají jazykem ze šestnáctého století.