RECENZE: Pěkně blbě je příjemná a chytrá komedie

Zároveň se stal pro herce a scenáristu Kumaila Nanjianiho příležitostí, jaká se objeví jednou za život. Tento stand-up komik se setkal s producentem Juddem Apatowem a vyprávěl mu vlastní nepravděpodobný, ale skutečný příběh. Vznikl z něho film, v němž si Kumail Nanjiani zahrál hlavní roli.

Kumail je původem Pákistánec, který se v USA živí jako příležitostný řidič Uberu a příležitostný stand-up komik. Když se na jednom vystoupení seznámí díky neočekávaným reakcím s půvabnou a příjemnou Emily, dívka se sice podle pravidel žánru nechce nijak vázat, ale je zřejmé, že jejich setkání, ač první, určitě nebude poslední. Mezi oběma se zrodí hezký vztah, pro diváky romantický, nekorektně vtipný a velmi příjemný.

Kumailovi ho kalí jediný, zato obtížně řešitelný problém: jeho přísní tradicionalističtí rodiče trvají na tom, že si má vzít za ženu pákistánskou dívku, a nehodlají o tom diskutovat. Jednu za druhou mu matka přivádí až pod nos, ale zamilovaný Kumail je sotva bere na vědomí.

V rodině, kde tradice mají větší váhu než láska, se ale nedokáže přiznat, což Emily netuší. Když to praskne, naštve se, rozejde se s ním - a mohl by následovat běžný příběh o (ne)sbližování kultur s dobrým nebo špatným koncem.

V tomto případě se však do jinak předvídatelného děje vloží naprosto nepředvídatelná událost. Kumail se dozví, že Emily upadla do kómatu, začne ji v nemocnici navštěvovat a setká se tam s jejími rodiči.

Další část filmu se pak velmi vtipně i citlivě zabývá hlavně jeho vztahem nimi a s jejich nechutí ho přijmout. V této části jde také film do větší hloubky a vtáhne diváky do děje docela jinými prostředky, než to činí standardní romantické komedie.

Kumail Nanjiani psal scénář se svou ženou Emily Gordonovou (ve filmu ji hraje mimořádně milá a sympatická Zoe Kazanová) a po vzoru stand-up komedií je jeho humor založen na glosování běžného života. Film tak dává zároveň nahlédnout velmi přirozeně do prostředí regionálních bavičů, kteří se snaží dostat na výsluní.

Pěkně blbě je nejvtipnější, když si dělá legraci z Kumailiho původu, jeho dialogy s rodiči zacházejí až na hranici černého humoru, ale nikdy nepřekročí vkus. A nejdojemnější je v konfrontaci Kumailovy určité naivity a zoufalství Emiliny matky ve fantastickém podání skvěle a přirozeně proměnlivé Holy Hunterové.

Film má velmi zábavné scény, velmi dramatické situace, a i když působí v některých chvílích až příliš nepravděpodobně, i když je jeho druhá polovina občas poněkud „slzopudná“ a delší, než musela být, je to rozhodně komedie, kterou lze doporučit.