Článek
Jak máme rozumět slovnímu spojení stará hudba v souvislosti s festivalem?
Je to revival hudby minulosti, která se hraje na historické nástroje, respektive jejich kopie. Před více než padesáti lety vzniklo jakési celosvětové kulturní hnutí, které chce očistit především renesanční a barokní hudbu od pomyslného nánosu prachu. Důvodem je, že se zapomíná na pravdivost a sdělení původních skladeb, a to nejen kvůli tomu, že se hraje na současné nástroje, ale také proto, že se v čase tak trochu vytratilo poučení z ní.
Existuje spousta dokumentů a dobových pojednání, které osvětlují, jak tehdy soudobou hudbu posluchači vnímali a jak ji hudebníci hráli. Neexistují ale nahrávky, takže pro lidi, kteří se očistou staré hudby zabývají, je to alchymistická práce.
Kde jsou centra pro obnovu staré hudby nejpilnější?
Především v Anglii, Nizozemsku a ve Švýcarsku. Tam všude se obnovou zabývají nejenom muzikanti a hudební kapacity, ale také hudební vědci. Ta centra se zabývají například i středověkou hudbou, u které je to ještě složitější, protože se nedochovalo mnoho psaných záznamů. I takovou hudbu jsou ale znalci schopni na základě mála dokumentů zrekonstruovat.
Existuje nějaká podobná instituce i u nás?
Už v roce 1987 se starou hudbou zabývali v hudební škole, která vznikla při Týnském chrámu v Praze. Tehdy to byla večerní škola, a když se z ní v devadesátých letech stala denní, ve výuce staré hudby se v ní pokračovalo.
Při této škole vznikl v roce 1997 soubor Collegium marianum, jehož jsem vedoucí a v němž se starou hudbou zabýváme. Jsme nejenom hudební skupina, ale také vzdělávací instituce, která před osmnácti lety začala pořádat Letní slavnosti staré hudby.
Oddělení pro starou hudbu můžeme u nás najít například na brněnské Janáčkově akademii nebo na pražské konzervatoři, ale proti ostatním zemím historicky poučenou interpretaci přijímají naše vzdělávací instituce pomalu.
Jaký je cíl Letních slavností staré hudby?
Festival se věnuje představování toho, co bylo zrekonstruováno a objeveno. Letos se bude zabývat hudbou, která se hrála ve Versailles. Na začátku toho všeho byl tříletý projekt česko-francouzské spolupráce, konkrétně Centra barokní hudby ve Versailles, pražského centra historických umění Collegium marianum a Francouzského institutu. Vše se rodilo už v průběhu let 2014 a 2015.
Podle jakého klíče zvete na festival zahraniční hudební hosty?
Soubor Collegium marianum vystupuje na řadě festivalů v zahraničí, stejně tak já osobně, coby dramaturgyně festivalu, využívám toho, že si mě některé zahraniční soubory zvou jako flétnistku na hostování. Osobní kontakt je nejlepší, navíc je to dnes už zjednodušené tím, že zahraniční hudebníci o našem festivalu vědí. Hovořím o skupinách a muzikantech z celého světa, protože už jsme na festivalu hostili i Američany nebo Kanaďany.
Některé zájemce musíme dokonce odmítat nebo je poprosit o trpělivost, protože se nám jejich zaměření nehodí do koncepce daného ročníku. Ta je každý rok jiná. Loni to byly Benátky, letos Versailles.
Téma Versailles znamená, že se budou hrát skladby, které se hrály na francouzském zámku?
Nejenom ty. Hrát se bude i hudba, na kterou měla díla hraná ve Versailles na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století, tedy v době vlády Ludvíka XIV., vliv. Naším cílem je představit ve své době významná, avšak u nás ne vždy známá díla, ať už se jedná o monumentální chrámovou hudbu, operní árie, suity z baletů či komornější hudbu, jež zněla v královských komnatách.
Které letošní koncerty byste vy osobně divákům doporučila?
Myslím si, že zajímavé budou španělské a baskické taneční rytmy tak, jak zněly v sedmnáctém století ve Versailles, kde byly nesmírně oblíbené. Vystoupení se bude jmenovat Dantza a představí ho soubor Euskal Barrokensemble ze Španělska.
Zazní i italské kantáty a árie, jež měla v oblibě korunní princezna Marie Josefa Saská, kompozice pro violu da gamba určené přímo pro královské komnaty nebo skladby francouzských autorů. To vše bude provedeno světově uznávanými interprety, jakými jsou sólisté Hofkapelle München, jeden z nejvýraznějších cembalových virtuosů současnosti Jean Rondeau, italská sopranistka Raffaella Milanesi spolu s Ensemble Odyssee z Nizozemska či gambový Hathor Consort z Belgie.
A Collegium marianum?
Jsme rezidenční soubor festivalu, který má za úkol připravit každý rok nějaký nový projekt. Na letošek jsme nachystali koncert duchovní hudby Král nebes, který zahrajeme s francouzským orchestrem Les Pages et les Chantres. Představíme také nejkrásnější operní árie a suity z baletů pro Ludvíka XIV. Zahrajeme je na kopie unikátních nástrojů z orchestru Ludvíka XIV.