Má s tím koneckonců bohaté zkušenosti. Dříve se totiž živil jako originální tatér. Smysl pro vizuální řeč linií si přenesl i do výtvarné tvorby. Používá sice abstraktní formy zobrazení, ovšem jejich pomocí zpracovává konkrétní témata zvířat či rostlin. Zabývá se jejich prostřednictvím otázkou svobody a nesvobody.

Když se zamýšlíme nad tím, co vlastně malíř pomocí akrylů, tuší, pastelů nebo sprejů vlastně vytvořil, vstupujeme nevědomky do dialogu jednak s figurami (byť výrazně tvarově zredukovanými) a pak i se samotným tvůrcem.

Musa je výrazný tvůrce po všech stránkách.

Musa je výrazný tvůrce po všech stránkách.

FOTO: Jan Šída, Právo

Na druhou stranu nám díky nejednoznačnosti vyjádření dává velkou míru svobody rozhodnout se, co vlastně chceme na plátně vidět.

Celou expozici duchovně i fakticky zastřešuje 180 metrů čtverečních rozlehlé dílo Shůry. Je umístěno místo stropu a skrze něj prosvítá denní světlo.

Musa ho maloval podobně jako Michelangelo na lešení ve výšce několika metrů a zažil tak na vlastní kůži pocit určité formy levitace. Organizátoři připravili pro návštěvníky do sálu lehátka, na kterých se mohou naplno oddávat působení daného prostoru a představit si, co asi výtvarník při práci cítil.

Galerie s rozvěšenými díly po stěnách evokuje antický či raně křesťanský chrám. Pocit nebezpečí, neomezenost svobody i určitý respekt z okolního prostoru jsou hlavní dojmy, které nás doprovázejí po celou návštěvu výstavy a které si odtud v sobě odneseme.