Článek
S Alter Bridge intenzivně koncertujete, na turné jste už téměř rok. Jak to jde?
Užíváme si vystoupení s novým materiálem. Nyní už ho máme zažitý a hraje se nám dobře. Každý večer je o něco zábavnější než ten předešlý. Naše publikum je vášnivá a věrná parta.
Jsou pro vás písně z loňského alba The Last Hero zpočátku v něčem náročnější než váš starší repertoár?
Nevím, co by na to řekli ostatní, ale já si díky tomu, že zároveň zpívám a hraju na kytaru, víc uvědomuji, že hrát tyto skladby naživo je docela výzva. Spojení instrumentálních partů a vokálů není vždy snadné. Zpočátku to pro mě bylo velmi náročné, ale koncertujeme opravdu hodně a už se nemusím tak pekelně soustředit.
Přitom váš kytarista Mark Tremonti a také Slash vám v minulosti složili poklonu, když řekli, že jste lepší kytarista než oni.
Je to od nich hezké, ale není to pravda. Řekněme, že už mám jako kytarista docela zkušenosti, díky kterým se držím a mám i v jejich společnosti hlavu stále nad vodou.
Tématem vaší poslední desky jsou hrdinové a vzory. Proč jste si zvolili tento motiv?
Otázka hrdinství mě zajímala odjakživa. Je to srozumitelné téma. Lidstvo hrdiny potřebuje. Líbilo se mi, že je možné se v textech vydat nejrůznějšími směry. Zajímalo mě, proč jsou žádaní, jak se hrdiny stávají a podobně. Navíc jde o aktuální záležitost. Mám třeba pocit, že v politice vzniklo v tomhle směru takřka vakuum. Zajímavé také je, že někdo může být pro jednoho hrdina a pro druhého padouch. Společnost je kvůli tomu polarizovaná.
S jakými svými největšími hrdiny z oblasti hudby jste spolupracoval?
Měl jsem možnost jamovat a zkoušet s Jimmym Pagem, Johnem Paulem Jonesem a Jasonem Bonhamem. Na Led Zeppelin jsem vyrostl, jsou v mých uměleckých genech. Je to ale těžká otázka, protože jsem měl štěstí na práci s mnoha úžasnými hudebníky.
Jak na vás členové Led Zeppelin v osobním kontaktu působili?
Jsou velmi příjemní. Když jsem se s nimi potkal poprvé, byl jsem hodně nervózní. Oni ale byli vřelí a rychle jsem si díky nim uvědomil, že bude zábava s nimi spolupracovat. John Paul Jones je velmi vtipný, okouzlující a plný života. Jimmy je naprostý pohodář. A Jason je skvělý. Díky němu jsem se ocitl v jejich společnosti, a jsem proto jeho dlužníkem.
Nazpíval jste dvě alba s kytaristou Guns N’ Roses Slashem. Zajímavé je, že jste jeho první nabídku na spolupráci odmítl. Bylo to v roce 2002, dva roky před vznikem Alter Bridge. Kdybyste tehdy přijal, třeba by Alter Bridge vůbec neexistovali.
To je možné. Když mě pozvali na konkurz, ze kterého tehdy vznikla formace Velvet Revolver, s úctou jsem odmítl. Měl jsem pocit, že jsem jim v té fázi své kariéry neměl čím přispět. O několik měsíců později zavolali kluci z Alter Bridge. Kdybych už v té době hrál se Slashem, možná by mě neoslovili anebo bych neměl čas.
Slash je nyní na turné s Guns N’ Roses. Jste domluvení, že budete v budoucnu pokračovat v sestavě Slash featuring Myles Kennedy and The Conspirators?
Uvidíme, jak se věci vyvinou. Nyní máme všichni jiné závazky a všem se daří. Guns N’ Roses dokonce extrémně dobře. Viděl jsem minulý rok v dubnu jejich první koncert v Las Vegas a byl strhující. Pro mě je ta kapela důležitá součást mládí.
Čeho si na Alter Bridge nejvíc ceníte?
V kapele je chemie, jin a jang. Mark je úžasný skladatel, který se na vše dívá z jiného úhlu než ostatní. Každý z nás přináší něco naprosto odlišného, a když se to spojí, vzniká cosi, co je na Alter Bridge jedinečné. Nové písně nevznikají lehce, ale když se zadaří, je to fantastické.
Hovoříme spolu v den, kdy se svět dozvěděl o smrti Chrise Cornella. Vy jste ho znal. Jak na něj budete vzpomínat?
Jsem v šoku. Dozvěděl jsem se o jeho odchodu před pár hodinami a je těžké tomu uvěřit. Poznali jsme se na konci devadesátých let. I když bych řekl, že jsme byli spíš známí než přátelé, cítím k němu a jeho umělecké tvorbě nezměrný respekt. Slýchával jsem o něm už v osmdesátých letech.
Vyrůstal jsem ve městě Spokane, což je asi pět hodin cesty od Seattlu, a i u nás se vědělo o tomhle zpěvákovi s výjimečným hlasem. Když se Soundgarden proslavili, měli jsme z toho radost, protože jsme měli pocit, že to je kapela ze sousedství. Bylo inspirativní sledovat, jak se vyvíjí Chrisova kariéra a jak silný měl vliv na mnohé lidi z mladší generace.