Článek
Loni jste několik dnů před festivalem nevěděli, jestli se jeho druhý ročník uskuteční. Na konci akce jste ale z pódia sdělili, že bude. Kdy se o tom rozhodlo?
My jsme už do prvního ročníku vstupovali s pětiletým plánem, ale během festivalu jsme se utvrdili v tom, že to bylo správné rozhodnutí. V průběhu festivalu nám spousta lidí, mezi nimi i naši potenciální partneři pro další ročníky, vyjadřovala svou podporu. Všichni jsme byli svědky toho, že na akci velmi pozitivně reagovaly kapely, které na ní vystupovaly, také média i publikum.
V minulosti bylo několik pokusů uspořádat v Praze velký hudební festival, ale všechny skončily neúspěšně. Na mysli mám Planet Festival, Jam, Prague City Festival a další. V čem jste se z jejich nezdaru poučili?
Vzhledem k tomu, že jde o akci konanou v Praze, věděli jsme, že se musí uskutečnit mimo prázdniny. Proto jsme zvolili konec června. Původně jsme ji chtěli uspořádat přímo na Letenské pláni, kde je metronom, jenž jí dal jméno. Ve stejnou dobu nám ale lidé z Magistrátu sdělili, že jejich záměrem je dlouhodobě pro podobné akce využívat prostor Výstaviště, které chtějí v budoucnu zrekonstruovat. A tak jsme se přesunuli tam. Z produkčního hlediska je to dobré místo i proto, že tam jsou odvody, kanalizace, připojení na vodu a elektřinu i řada krytých staveb, které lze využít jako vnitřní scény. Líbila se nám i blízkost Stromovky, což je velice krásný park.
Ewa Farna představí svou jazzovou polohu
Pokud jde o neúspěšné pražské festivaly z minulosti, myslíme si, že se situace trochu změnila. Před časem měla řada fanoušků festivaly spojené především s tím, že odjede z Prahy někam pryč, což se možná promítlo v nedocenění těch akcí. Nyní ale dorostla generace mladých městských lidí, kteří už moc nestojí o to spát ve stanu na poli, a také trochu zestárla generace těch, kteří na festivaly jezdí. Touží po větším pohodlí, a tak pokud jsou z Prahy, mohou se v noci vyspat ve vlastní posteli. Pokud z Prahy nejsou, nabízí se jim v metropoli řada ubytovacích možností.
Na Metronome Prague Festivalu ale kempovat lze, ne?
Ano, kemp byl a bude k dispozici. Záměrně jej ale udržujeme na malé kapacitě. Je asi pro sto padesát stanů, tedy zhruba pro tři sta lidí. Odpovídá to poptávce, která loni pro ubytování pod stanem byla.
Kdy jste začali připravovat druhý ročník festivalu?
V červenci jsme se věnovali uzavření administrativních záležitostí prvního a od poloviny srpna jsme naplno chystali druhý. Začali jsme oslovovat agenty umělců, abychom měli přehled o tom, kdo bude v červnu 2017 na turné v našem regionu.
Hlavní hvězdou loňského programu byl Iggy Pop. Řekl vám k festivalu něco?
Moc hovorný nebyl. Jeho manažer, kterého známe už delší dobu, protože jsme před několika lety dělali už samostatný koncert Iggyho Popa v hale, nám ale řekl, že servis a zajištění akce byly na stejné úrovni, jako kdyby si dělali koncert sami. Byla to obrovská pochvala a pro nás potvrzení, že to, co děláme, má smysl a že jsme zvolili správnou cestu.
Když Iggy Pop z festivalu odjel, manažer nám z auta poslal esemesku se slovy, že Iggy vzkazuje, že to byla skvělá show a že by se někdy rád vrátil. To nám dává naději, že přijede dozpívat ty dvě písničky, které měl v setlistu, ale nezazněly kvůli bouřce, jež přišla na konci jeho vystoupení.
Letošní hlavní hvězdou bude Sting. Jak probíhala jednání s jeho manažery?
Trvalo to docela dlouho, od srpna do začátku listopadu, kdy jsme podepsali smlouvu. Sting dokončoval v té době nové album a chystal koncertní turné. My museli čekat, jestli bude v červnu v naší oblasti. Určitě nám ale pomohlo, že ho zastupuje stejný agent jako Iggyho Popa, a tak na nás měl dobré reference.
Na programu letošního ročníku jsou i některá zajímavá spojení českých hudebníků. Bylo těžké je se s nimi dohodnout?
Jak s kým. Někteří byli velmi vstřícní, jiné jsme museli více přemlouvat. Velmi pozitivní byl například přístup managementu Ewy Farne ke spojení s jazzmanem Davidem Dorůžkou. Jsem ráda, že na Metronome Festivalu Prague Farna představí svou jazzovou polohu, ve které je velmi zajímavá a dobrá.
Několikrát jsem byla na britském festivalu Glastonbury a musím říct, že mě na něm nejvíc baví, že na hlavní scéně mohou vystoupit Dolly Partonová i Radiohead a na malých dvacet neznámých kapel, které uspěly na showcaseovém festivalu Great Escape. Nevidím důvod, proč by se na festivalech neměly pojit žánry a generace hudebníků. My bychom touto cestou chtěli jít také.
V branži manažerů a agentů je přece jenom více mužů. Jak se vám s nimi jako ženě jedná?
Pokud jde o jednání se zahraničními agenty, skoro žádný hendikep necítím. Pro ně je to byznys a na náš festival hledí jako na akci, která může jejich svěřencům na honorářích vydělat nějakou částku. Neřeší, s kým jednají. Na druhou stranu je ale fakt, že tato branže je z naprosté většiny mužská doména. Snažím se to ale nevnímat, protože bych nerada přisuzovala význam něčemu, co žádný význam nemá.
Téma to ale je. Na některých zahraničních hudebních konferencích se o tom v poslední době diskutovalo. V zahraničí je v této branži osmdesát až devadesát procent mužů. Žen je málo, což je asi dáno i časovou náročností té profese, která je relativně těžko slučitelná s rodinným životem. Zabírá celý den, večer musíte chodit na koncerty a o víkendech třeba jezdit na zahraniční konference a festivaly.