Vzpomínkové vyprávění na dětství a mládí nazvala Dívka se žirafím krkem (Ikar, přeložila Zuzana Schneiderová, 304 strany, 279 Kč).

Titul je samozřejmě odvozen od klukovských provokací vůči výšce tehdy nohaté dívky. Jako dcera Němce z NDR a maminky z Alsaska, tedy z tehdejší NSR, kteří se poznali ve Švýcarsku, kde se potom celá rodina usadila, si klade otázku, kde se cítí opravdu doma.

Od mládí milovala volnost, hory, svobodný pohyb. Jako sedmadvacetiletá žena se potkala s oslnivým zjevem Masaje Lketinga. Chtěla mu pomoci z rozpaků tím, že ho lehce políbila. Co to děláš? vyděšeně se odtáhl. A ona zjistila, že v kmenu jsou ústa na mluvení a na přijímání potravy. Snad i proto po čase opustila Keňu a svého bojovníka, kulturní rozdíly byly příliš silné.

Jako zkušená spisovatelka, která po úspěchu své nejslavnější knížky napsala několik dalších, dokáže i z prosté návštěvy školy nebo setkání s bratrem Markem napsat poutavou historku.

Otec se narodli v předválečné ČSR jako Němec. Po válce byla rodina odsunuta do tehdejší Německé demokratické republiky. Nikdo ji nevítal, říkali jim Němci s batohem…

Teprve tehdy prý pochopila plnou váhu otcova přísloví: Tvrdý chleba není tvrdý, nemít chleba je tvrdý.