Hlavní obsah

RECENZE: Bez Vestpocketky by nebylo Semaforu

Právo, Radmila Hrdinová

Jiří Suchý se vždy hlásil k odkazu Osvobozeného divadla jako k jednomu z hlavních zdrojů semaforského humoru. A opětovně vzdává hold Jiřímu Voskovcovi, Janu Werichovi a Jaroslavu Ježkovi. Naposledy v revue nazvané Začalo to Vestpocketkou.

Foto: Dušan Dostál

Jitka Molavcová a Jiří Suchý v replikách původních kostýmů Voskovce a Wericha

Článek

Vest Pocket Revue, nevinná studentská švanda, uvedená v roku 1927 v pražské Umělecké besedě, dala vzniknout legendárnímu Osvobozenému divadlu.

Z myšlenky rekonstruovat ji po devadesáti letech na prknech Semaforu se zrodil ještě lepší nápad dát protentokrát maximální prostor hudbě v provedení Big Bandu Semafor, v němž se zúročil fakt, že dnešní semaforský soubor tvoří neoddělitelně muzicírující herci a hrající muzikanti.

A tak početný herecko-muzikantský Big Band jde zdatně ve stopách Ježkova Swing bandu a od písničky k písničce jim to šlape vskutku skvostně. A to ať zaduje do svých nástrojů celá kapela anebo se její členové blýsknou v perfektních instrumentálních sólech. Ostatně i Jiří Suchý si s chutí zahraje na klarinet a Jitka Molavcová na saxofon.

Foto: Dušan Dostál

Jiří Suchý s naplno rozehraným Big Bandem Semafor

Písničky spojuje jednoduchý příběh inspirovaný původní Vestpocketkou, do něhož jsou zapleteny další hry pánů V+W+J, pro publikum možná ne vždy čitelně rozklíčovatelné. Také půvab rozvíjené story spisovatele Kvida Marii de la Camera van Obscura (Jiří Štědroň) pronásledovaného zamilovanou Josefkou (Lucie Černíková) po pár výstupech poněkud ovadá a temporymus jejich dialogů citelně zadrhává, ale zas až tak na tom nesejde. Poněkud nadbytečně působí i postava Konferenciéra (Jakub Ševčík).

Foto: Dušan Dostál

Lucie Černíková a Michal Stejskal patří k hereckým i muzikantským oporám semaforského souboru.

Diváci se stejně nejvíc těší na dvojici švagra a švagrové v podání Jiřího Suchého a Jitky Molavcové. Jejich dialogy o růžových brýlích, vejci a slepici či diktátorech jsou skvostné, aktuálně a chytře vypointované, vtipně si pohrávají se slovy i diváky. Jiřímu Suchému to stále náramně zpívá, přesně cítí swing a nezahodí jedinou synkopu. Jitka Molavcová je mu v tom dokonalou partnerkou a navíc oporou, jež dokáže vybruslit i z jen tušeného karambolu.

Z ostatních by bylo nespravedlivé vyzdvihnout jediného protagonistu, natolik jsou všichni vyrovnanou, dobře a nadšeně muzicírující i hrající partou.

Začalo to Vespocketkou je příjemný večer zvláště pro ty, kteří, stejně jako Suchý s Molavcovou i dříve narození diváci, vyrostli na hudbě Jaroslava Ježka. A pro ty mladší se možná stane jejím radostným objevem. A o to přece jde.

Začalo to Vestpocketkou

Libreto, výprava, kostýmy a režie Jiří Suchý, hudební nastudování Jakub Přibyl, pohybová spolupráce Petr Šudoma. Premiéra 27. dubna v Divadle Semafor, Praha (psáno z reprízy 29. dubna)

Celkové hodnocení: 80 %

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám