Do 18. června se může v interiéru galerie veřejnost vrátit proti proudu a vychutnat si poselství třiceti dvou velkoformátových fotografií z proslulého Festivalu mladosti, jak zněl jeho dobový oficiální název. Organizátoři rozdělili expozici pro lepší přehlednost do několika sekcí – Publikum, Hudebníci, Zákulisí, Noc a Apendix. Výtvarník a grafik Karel Haloun, který udělal například plakát prvního pražského koncertu Rolling Stones a vytvářel design kapel Jasná páka či Hudba Praha, na vernisáži uvedl, že jeho cílem bylo návštěvníkům navodit pocit reálného festivalu odehrávajícího se kolem nich. Proto mají jednotlivé obrazy formát 180 x 110 centimetrů, aby přibližovaly okolní dění v téměř skutečné velikosti.

Fotografie jsou dokumentem proslulého festivalu.

Fotografie jsou dokumentem proslulého festivalu.

FOTO: katalog výstavy

Takže při troše fantazie najednou stojíme v publiku a vedle nás fotografka Blanka Chocholová zaznamenává příchod kytaristy Petra Kalandry na scénu. O tři řady za námi sedí v publiku zpěvák Vladimír Mišík, který na festivalu vystoupil na jednom z prvních koncertů se svou kapelou ETC… Míjíme nakročeného písničkáře Vladimíra Mertu s kytarou a vzadu zahlédneme pádícího klávesistu Mariána Vargu.

Písničkář Vladimír Merta vystoupil na festivalu i vernisáži výstavy.

Písničkář Vladimír Merta vystoupil na festivalu i vernisáži výstavy.

FOTO: Jan Šída, Právo

Haloun pojal snímky trochu jako komiksový příběh. Figury na nich očísloval a vedle umístil popisky. Zvolený design připomíná rozložené gigantické booklety alb mytických undergroundových kapel. Takto pojatý způsob prezentace ještě více akcentuje Prokopův smysl pro dynamiku děje, cit pro důležitost nenápadného detailu či smysl pro kouzlo noční stínohry muzikantů na pódiu.

Ohlédnutí za festivalem v Pezinku nelze zúžit jen a pouze na nostalgické vzpomínání několika pamětníků. Výstavu je třeba chápat i jako ukázku toho, jak je možné vytvořit si relativně svobodné prostředí v absolutně nesvobodném okolním světě.