Článek
Hlavní hrdina (Oscar Isaac), kluk z malé arménské vesnice, se vypracuje na lékaře a za první světové války se setkává s americkým reportérem Christopherem (Christian Bale) a jeho partnerkou (Charlotte Le Bon), Arménkou, která žila v Paříži. Vznikne klasický milostný trojúhelník, ale v té chvíli začne Osmanská říše deportovat a zabíjet Armény. Jako lékař v armádě tomu hrdina uniká, jenže později se také dostane do lágru a není jisté, zda mu Anna nebo Christopher pomohou.
Film vznikl mimo jiné díky pomoci arménského miliardáře Kirka Kerkoriana, který již zemřel. Pro Armény je zásadním dílem, i když podle americké kritiky to výjimečný film spíše není. Server Rolling Stone tvůrcům například vyčítá, že ho pojali jako „staromódní přehnané hollywoodské melodrama“ a že milostný motiv hlubokou látku trivializuje.
Genocida, láska, kýč
„Škoda že scénář Robin Swicordové cítí potřebu rozptylovat nás nemastnou neslanou romancí,“ uvedl kritik Peter Travers. Hlavní hrdina Oscara Isaaca má podle něj připomínat Doktora Živaga. Britský Guardian se domnívá, že je to relativně solidní, ale přece jen kýčovité drama.
V každém případě snímek vyvolává prudké emoce. V mnoha západních zemích i v Rusku se běžně hovoří o genocidě Arménů, i když třeba Velká Británie a USA oficiálně tento pojem nepoužívají. V ČR se Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky shodl, že šlo o genocidu, a odsoudil nečinnost tehdejšího mezinárodního společenství. Prezident Miloš Zeman také hovoří o genocidě, česká vláda zatím oficiální prohlášení neučinila.
I když v demokratických zemích existují sporné interpretace, nikdo nepopírá, že Turci hromadně zabíjeli převážně křesťanské Armény. Začalo to už v devatenáctém století a největší vlna deportací a zabíjení přišla v roce 1915. Arméni hovoří o 1,5 miliónu mrtvých, Turecko uvádí mnohem menší čísla a tvrdí, že nešlo o genocidu, ale o zmatky a občanskou válku.