Vystaveny jsou jejich přesné vědecké kopie čili faksimile, které vytvořil se značnou zručností zlatník a šperkař Jiří Urban z Turnova se svým týmem.

Představena je císařská čili říšská koruna, jejíž originál se nachází v Pokladnici Hofburgu ve Vídni, česká svatováclavská koruna, uložená v katedrále sv. Víta na Pražském hradě, koruna římského krále z Pokladnice dómu v německých Cáchách a železná koruna langobardských králů, trvale vystavená v katedrálním pokladu v italské Monze.

Císařská koruna

Císařská koruna

FOTO: Petr Horník, Právo

Klenot pro císaře

Pro Karla IV. byla nejvzácnější císařská koruna, zlatnický skvost, který nechal vytvořit zřejmě Ota I. Veliký v polovině 10. století. Klenot se v 11. či 12. století dál různě upravoval.

Koruna vážící 3,5 kilogramu byla součástí říšského pokladu, k němuž patřil také korunovační kříž, Longinovo kopí, kterým byl probodnut při ukřižování bok Krista, ceremoniální meč, říšské jablko a žezlo, evangeliář a korunovační oděv. Pro tyto poklady doplněné středověkými relikviemi vybudoval Karel IV. hrad Karlštejn jako trezor císařských památek.

Koruna je tvořena osmi deskami zdobenými filigránem, smalty, tisícovkou perel a 169 drahokamy. Její půdorys nemá tvar kruhu, ale osmiúhelníku. To souviselo se středověkou symbolikou. Osmička symbolizovala věčný život. Osmého dne Velikonoc Kristus vstal z mrtvých, což bylo příslibem budoucího spasení. Koruna tak představovala korunovační předmět, který bude na věky znamením Svaté říše římské.

Karel IV. získal tuto korunu v roce 1350 v Bavorsku od dědiců zemřelého císaře Ludvíka IV. Bavora. Nejprve byla uložena na Pražském hradě, později na Karlštejně. Z Čech ji odvezl až Karlův syn Zikmund Lucemburský a v roce 1424 ji uložil v Norimberku.

Kopie císařské koruny existují v Česku dvě a obě dělal Jiří Urban. Šlo o jeho nejpracnější zakázku, která si při každé kopii vyžádala 14 měsíců práce. „Odborní pracovníci ve Vídni nám vyšli ve všem neobyčejně vstříc. Dlouho jsem mohl dvě hodiny před a po uzavírací době studovat v pokladnici originál. Navíc jsme měli k dispozici dokonalou dokumentaci vídeňských restaurátorů,“ říká Urban.

Symbol českého státu

Koruna pro české krále nazývaná svatováclavská byla vyrobena v Praze ve 40. letech 14. století. Posloužila při korunovaci Karla IV. v neděli 2. září 1347 na Pražském hradě. Karel IV. ji od počátku zasvětil českému zemskému patronovi, přemyslovskému knížeti sv. Václavovi. Tak se přímo stala symbolem českého státu.

S jejím vzhledem asi nebyl panovník spokojen, protože z roku 1378 existuje záznam, že byla dodatečně přetvořena. Karel ji uložil přímo ve svatovítské katedrále ve zvláštní trezorové místnosti, ale ne vždy tam skutečně byla. Poprvé ji z Čech odvezl Zikmund Lucemburský v obavě před řáděním radikálního křídla husitů. Na čas se dostala i do Vídně a do Prahy ji vrátil natrvalo až císař Leopold II. v roce 1791.

Koruna má výšku i šířku 19 cm, váží 2,36 kilogramu a je zhotovena ze zlata a doplněna krásnými drahokamy. Čelenka se skládá ze čtyř částí, ze kterých vybíhají lilie, symbol Panny Marie. Kopií této koruny je v Česku nejméně sedm, Urban dělal část z nich. „Z restaurování české koruny se dochovala obsáhlá fotodokumentace, takže k práci byl dostatek podkladů. Výroba jedné kopie trvala zhruba tři čtvrtě roku, drahé kameny jsme nahradili sklem ve stejném zabarvení, tvaru i velikosti,“ uvádí trutnovský zlatník.

Česká královská koruna nebyla jen symbolem panovnické moci, který si vládce vložil čas od času na hlavu. Byla chápána jako rituální, magický a náboženský předmět. Do křížku na koruně byl vložen trn z trnové koruny, kterou byl mučen Kristus. Tím se český panovník v představě středověkého člověka ztotožňoval s obrazem boha.

Koruna římského krále

Koruna římského krále

FOTO: Petr Horník, Právo

Také koruna římského krále, uložená v německých Cáchách, byla vyrobena ve 40. letech 14. století v Praze a za svůj vznik vděčí Karlovi IV. Originál je umístěn na relikviářové bustě Karla Velikého, prvního středověkého císaře západní Evropy. V červenci 1349 získal Karel titul římského krále. Slavnost se odehrála v cášském dómu, kde se nachází legendární trůn Karla Velikého, na který musel nový vládce Německa usednout. Až po této korunovaci se mohl vydat do Říma, aby ho papež korunoval na císaře římské říše.

Cášská koruna překvapí svojí značnou velikostí. Je vysoká 35 cm, neobvykle velký je její průměr, a to 21 cm. Rozměrově nicméně odpovídá lebce císaře, která měla po obvodu 67 centimetrů. Karel IV. měl prostě mimořádně velkou hlavu. Originál koruny mohli spatřit v Praze návštěvníci výstavy Císař Karel IV. 1316– 2016, kterou pořádala pražská Národní galerie.

Na koruně je celkem dvaaosmdesát kamenů a přes sto perel. Kuriozitou je, že na její přední straně byla pražským zlatníkem osazena antická gema, která zobrazuje nahou Venuši. Přímo na čele tak měl Karel IV. nejerotičtější symbol starých Římanů. Proč tam byla umístěna, je dodnes nevysvětlenou záhadou.

Mercedes mezi kopiemi

Urban studoval korunu přímo v Cáchách: „Tato kopie se i použitým materiálem nejvíce podobá originálu,“ říká autor a dodává: „Základ je ze stříbra, které bylo pozlaceno, jako je tomu u originálu, antické gemy jsou z přírodních kamenů a velmi šikovně je vytvořila Eva Víšková, rozená Mrákotová, která se zabývá glyptikou na té nejvyšší světové úrovni.“

Kopie na výstavě v Karolinu je jediná v České republice. Je to „mercedes“ mezi kopiemi. Jejím majitelem je jako i v případě zbývajících tří korun ostravský právník Oldřich Beneš, který si koruny u Jiřího Urbana objednal.

Posledním královským klenotem výstavy Magičtí Lucemburkové je železná koruna langobardských králů. Kopii dokončil Jiří Urban na začátku dubna a hned byla převezena do Prahy.

Koruna Langobardských králů

Koruna langobardských králů

FOTO: Petr Horník, Právo

Koruna s hřebem z Kristova kříže

Originál vznikl v raně středověké Itálii, zřejmě v 5. až 9. století. Langobardi byli germánský kmen, který v době stěhování národů ovládl severní Itálii. Koruna ze zlata váží necelého půl kilogramu a její průměr je pouhých 15 cm. Nasadit by se dala jen na hlavu dítěte.

To vyvolává otázku, zda sloužila ke korunovacím. Snad byla jen symbolickým předmětem. „Mně se zdá, že koruna je dnes menší než původně, že tam kus chybí, a co zbylo, bylo dodatečně sesazeno,“ tvrdí Urban.

Podle něj by si památka zasloužila důkladný průzkum. „Při výrobě jsme měli největší potíže. Vůbec se nedala sehnat pořádná dokumentace. Nic k ní neexistuje, a to jsme hledali všude. Koruna je pro bádání téměř nedostupná. Hodně jsem vycházel z kopie, která byla na čas vystavena ve Vatikánu.“

Stejně jako svatováclavská koruna byla i železná koruna relikviářem. Zatímco v české koruně byl v křížku umístěn trn z Kristovy koruny, v langobardské najdeme jeden z hřebů, kterými byl Kristus přibit na kříž. Železný hřeb byl vytepán do podoby širokého pásku umístěného na vnitřní stěně koruny. Železný pásek je obložen šesti zlatými díly, které jsou zdobeny drahými kameny v celkovém počtu 22 kusů, zlaté díly jsou pokryty rozetami na pozadí zeleného emailu.

Korunu Karel IV. asi spatřil v lednu 1355, když byl v Miláně korunován na lombardského krále. Jen v tomto jednom případě Jiří Urban vytvořil trochu jiné měřítko, takže jeho kopie vystavená v Karolinu je o něco málo větší než originál.

Z Prahy bude výstava pokračovat do Olomouce a Plzně a zájem o ni má i Bratislava.