„Sdílíme nápady, dokumenty nebo již vypracované metodiky, které vám pomohou zapracovat film do výuky a skrze něj představit vašim žákům události spjaté s mnichovskou dohodou. Toto téma bylo už mnohokrát ve filmu zpracováno a my si musíme uvědomit, že filmaři svými obrazy na jedné straně vycházejí ze starších představ o Mnichovu a zároveň tyto představy fixují, upevňují, stabilizují,“ uvedli historici na stránkách dejepis21.cz.

Doporučují ukázky z Masaryka doplnit také ukázkami z dalších filmů (především ze Dnů zrady Otakara Vávry), aby se studenti mohli zamyslet nad tím, jak různí tvůrci modelují historické události. Snímky jsou jiné, ale některé scény z Vávrova filmu vypadají velmi podobně.

Jan Masaryk se rád oddával bohémskému způsobu života.

Jan Masaryk se rád oddával bohémskému způsobu života.

FOTO: Bioscop

„Historická událost mnichovské konference se postupem času přeměnila do mnichovského mýtu či komplexu - události s ní spojené mají svou ustálenou vyprávěcí formu - zákulisní jednání, slabošská Británie, frenetická mobilizace a poté zklamání a uprchlíci ze Sudet. Tyto obrazy se mění jen velmi pozvolna,“ tvrdí autoři.

Zabrousí tak i do mediální výchovy. Studenti by měli pochopit, že hraný film není historický dokument, což soudě podle veřejné debaty v ČR ještě pořád nepochopila velká část dospělé populace. Také je vhodné rozproudit diskuzi o tom, jakou roli hrají obrazy Mnichova v české společnosti, v naší „kolektivní paměti“.

Internetové stránky nabízejí i přehlednou časovou osu a k ní historici připojili filmové klipy a celé dokumenty, jako je samotná Mnichovská dohoda, Masarykova nóta či zpráva našeho vyslance z Mnichova.