Článek
František Dostál, ačkoli je autodidakt, patří mezi významné představitele pouličního a humanistického dokumentu. Je pro něj typická obrazová zkratka, nadsázka a pohotovost zobrazení situace. Svá díla již představil ve dvou desítkách knih a prezentoval na více než pěti desítkách výstav.
O generaci mladší Alena Vykulilová je fotografická amatérka, jejíž opěrné téma představuje svět žen, dětí a nemocničního prostředí. Její práce lze nalézt ve sbírkách Moravské galerie v Brně.
Ideu publikace charakterizuje pomyslný duel černobílých fotografií obou autorů. Čtenář je má na dvoustraně před sebou, vidí jejich kontext a najde provázanost. Muselo být obtížné vybrat dvojice snímků tak, aby spolu pokaždé vedly smysluplný estetický dialog.
Ten je vyjádřen několika způsoby. Například prostředím, které je v kompozici esenciálním faktorem (ulička mezi náhrobky na hřbitově nebo lávka nad vodním tokem). Jinde ho autoři vyjadřují totožným předmětem (maska, závoj nevěsty či hlávka zelí), který však vidí z odlišných vizuálních rovin.
Publikace Cesta pro dva.
Každý jde po jiném břehu
V neposlední řadě vyjadřují vzájemný vztah nepatrným detailem, aby navodili dojem tajemství a dokázali diváka vtáhnout do jimi vystavěného děje.
Na jedné dvojici snímků autoři konfrontují dva na první pohled odlišné předměty: montážní klíč coby symbol manuální práce a kříž jako vyjádření duchovní víry i světonázorového protikladu. Důležitým faktorem pro pochopení knihy je schopnost vnímat některé série fotografií jako svébytné mikropříběhy. Jejich tématy jsou jedinec a město, vodní živel v přírodě nebo osamocení člověka v univerzu.
František Dostál v úvodu napsal, že když dva dělají totéž, není přitom nutné vstoupit dvakrát do téže řeky. Tato kniha jasně ukazuje, že do herakleitovské řeky sice není účelné vstupovat znovu, ale jít sám za sebe po jiném břehu představuje základ individuální tvůrčí svobody.